Čerpací stanice bývaly drobné perly architektury. Připomeňme si alespoň některé
Čerpací stanice, kterým se kupodivu stále říká benzinové pumpy – přestože se benzin ručně už dávno nepumpuje –, jsou pro nás tak samozřejmé, že si sotva uvědomujeme, jak rychle se jejich podoba mění. Podobu prvních moderních stanic u nás představí historik umění Jakub Potůček.
Historie československých pouličních pump píše od počátku roku 1923. V podobě, v jaké je známe dnes, se začaly stavět o jedenáct let později. Tehdy ve Zdibech u Prahy postavila Vacuum Oil Company první pavilonovou stanici. Disponovala krytým stáním pro automobily a kioskem pro personál.
Tři vlny zániku
Tato a další desítky velkých čerpacích stanic však zanikly. Ty nejstarší vlivem změny levostranného provozu v pravostranný, který koncem března 1939 zavedla německá správa. Další vlna smetla velkou část stanic vybudovaných na přelomu 30. a 40. let. Během modernizace silniční sítě za normalizace byly buď sanovány, nebo protnuty víceproudými komunikacemi.
Poslední vlna pak přišla po roce 1989. Nevyhovující pumpy byly přestavěny, opuštěny či rovnou zbourány. Týkalo se to hlavně stanic budovaných v 50. až 80. letech státní firmou Chema a jejími nástupci, Benzinou a Benzinolem.
V autentické podobě neexistují ani stanice vybudované na počátku milénia. Souvisí to hlavně s permanentním tlakem marketingu, který benzinovou stanici degradoval na funkční reklamní objekt.
Důraz na architekturu
Kdysi ale šlo také o architektonické řešení. Dnes se benzinovým pumpám u nás věnují Adam Jirkal a Jerry Koza z Ateliéru SAD. Ve 30. letech i později je navrhovali přední čeští architekti: Josef Gočár, František Albert Libra, Josef Havlíček, Evžen Losenický nebo Ladislav Machoň.
Související
-
K čemu jsou architekti? Města ani vesnice by se bez nich neobešly, vysvětluje nejen dětem nová kniha
Na otázku „K čemu jsou architekti?“ odpovídali Jana Kostelecká, Karolina Jirkalová a Ondřej Dušek nejen v ArtCafé, ale i ve stejnojmenné knize.
-
Divadlo Spirála
Divadlo Spirála patří k těm málo divadelním budovám, které byly postaveny v České republice po roce 1990.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
