Češi jsou excelentní ve vytváření recesí. Na vnější krize reagujeme uzavřením peněženky, říká Horská

13. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Helena Horská | Foto: Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz s hlavní ekonomkou Raiffeisenbank Helenou Horskou

Ministerstvo financí i Česká národní banka zhoršily své makroekonomické prognózy. Centrální bankéři navíc varují, že boj s vyšší inflací není zcela dobojován. „Máme strukturální schodky veřejných rozpočtů, strukturální problém na trhu práce, do toho máme málo investic,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS).

České ekonomice se povede hůře, než se předpovídalo ještě před pár měsíci. Ministerstvo financí v lednové prognóze zhoršilo odhad růstu hrubého domácího produktu pro tento rok o 0,2 procentního bodu na 2,3 procenta. Svůj výhled zhoršila také Česká národní banka, která dokonce čeká jen dvouprocentní růst.

Další negativní zprávou je, že lednová inflace byla, byť ne nijak zásadně, vyšší. Obě instituce také dodávají, že situaci může zhoršit také americký prezident Donald Trump a jeho cla na evropské zboží, které avizuje od svého návratu do Bílého domu.

Ekonomická analytička Horská ale upozorňuje i na pozitivní stránku odhadů: „Optimisté by mohli říci, že poslední odhady České národní banky, ministerstva financí i shluku bankovních analytiků v rámci České bankovní asociace se shodují na tom, že růst české ekonomiky má být letos v porovnání s rokem 2024 dvojnásobný, tedy něco okolo dvou procent. Takže já bych tu temnost trošičku rozsvítila.“

Horská sice uznává, že tento růst nebude nijak výrazný, ale zdůrazňuje, že se bude opírat o domácí poptávku – spotřebu domácností i investice. To podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank může vytvořit „polštář“, abychom absorbovali případné šoky zvenčí, například možné uvalení cel na dovoz evropského zboží do USA.

„Kdybychom si představili scénář dopadu importních cel na českou ekonomiku, tak je tam stále prostor mezi dvěma až jedním procentem, kdy by to domácí poptávka měla ustát, pokud si nevytvoříme vlastní recesi, vlastní krizi. A právě toho se bojím a jsem velmi daleka toho, abych šířila blbou náladu v médiích,“ vysvětluje.

„My Češi si často – a jsme v tom excelentní – umíme vytvářet sami vlastní recese. Na krize zvenku reagujeme extrémně tím, že uzavřeme peněženky, začneme extrémně šetřit a ekonomiku si sami udusíme. Přitom česká ekonomika má sama vlastní zdroje k růstu,“ připomíná.

„Zjednodušení problému”

Guvernér České národní banky Aleš Michl začátkem února představil novou makroekonomickou prognózu banky a také oznámil snížení základních úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Sám připouští, že základní sazby by měly být podle plánů a analýz níže. Restriktivnější měnovou politiku ale obhajoval tím, že cílem bankovní rady je, aby Češi více spořili.

„Česká národní banka nemá ve své mandátu nic takového jako podporovat úspory. A hlavně myslím, že to je absolutně nepochopení. Je to určitým způsobem zjednodušení problému. Češi nemají problém s úsporami, Česká národní banka vůbec nemusí podporovat úspory, ba naopak. Dokonce v roce 2023 český národ spořil víc než německý národ. Češi totiž mají problém s investicemi úspor,“ zdůrazňuje Horská.

Ekonomická analytička také upozorňuje, že Česká národní banka hodnotí rozpočtovou politiku státu jako neutrální, tedy bez rizika. „Očekávám, že úrokové sazby půjdou České republice jenom pozvolna, pomalu, ač bych si také přála, aby to bylo tomu jinak. Důvod je v, řekněme, strukturální inflaci,“ přibližuje.

Čtěte také

„Máme strukturální schodky veřejných rozpočtů, do toho máme strukturální problém na trhu práce. Do toho máme málo investic, které málo rozhýbají kola ekonomiky, protože úspory neotáčí koly ekonomiky, z toho většinou polovina z toho skončí na běžných účtech u bank, kde ano, přetváří se na úvěry, ale je to velmi pomalé a nefinancujeme rizikový kapitál a větší rozvoj firem,“ doplňuje.

Výsledkem toho všeho je podle členky Národní ekonomické rady vlády inflace, kterou Horská očekává mírně nad dvěma procenty. To bude také znamenat motivaci lidí držet právě peníze na běžných účtech a ne všichni půjdou do rizika investic.

„Nicméně si myslím, že vláda dělá některé kroky, které byly potřeba dělat už dávno předtím pro to, aby rozjely investice. A aby třeba také rozvolnily ruce penzijním fondům, které by měly investovat do širšího spektra než do jistých státních dluhopisů a nějakého malého procenta akcí, které doposud standardní penzijní fondy investovali,“ dodává Horská.

Poslechněte si celé Řečí peněz.

autoři: Václav Pešička , job

Související