Cesta ke studánce Roubence ve Staropackých horách obnovuje síly a dodává radost a naději
Staropacké hory tvoří tři kilometry dlouhý hřbet severně od Nové Paky v Podkrkonoší v Královéhradeckém kraji. Vydáme se odtud přes Starou Paku ke smírčímu kříži a ke studánce Roubence u obce Studenec. Zastavíme se v osadě Prklín, kde stávala tvrz nebo hrad a odvíjel se tu i prastarý příběh dvou sester, který souvisel s přísahou u studánky.
Naše putování začne v Klenotnici drahých kamenů v Nové Pace, v expozici spiritismu, kde se zastavíme u kresby hradu z medijního souboru Jana Tóny z přelomu století. Konjuktér Jan Tóna pracoval na nádraží ve Staré Pace, odkud je to jen kousek k místu, které zobrazil na své kresbě.
„Když se vyhoupnete za melafyrový pás posázený drahými kameny, nebo to vezmete údolím směrem ke Karlovu, otevře se před vámi překrásné panorama Krkonoš. Jako by tu hory střídaly hory. Hned za obcí, kdy se cesta svažuje do dalšího údolí směrem k Roztokům u Jilemnice, objevíte po pravé straně smírčí kříž. Stojí prý v místech bývalé prklínské tvrze nebo hrádku, který byl podle staré pověsti v držení podkrkonošského župana z českého kmene Charvátů,“ říká badatel a průvodce krajinou Ivo Chocholáč.
Ukazuje přitom na obzor, kde je v krkonošských panoramatech vidět Sněžka, Černá hora nebo Zlaté návrší. A zároveň připomíná, že poslední údaj o hrádku pochází snad z roku 1391, kdy na něm zemřel Peška zvaný Karlovec. Později patrně zanikl. Snad jako bychom se opět přibližovali k roku 1460, který je zaznamenaný pod kresbou v novopacké Klenotnici a k letopočtu je připsáno „vypálen“.
Přísaha sester u Roubenky
Naše putování Staropackými horami se neobejde bez příběhu dvou sličných sester, které na zdejší tvrzi přebývaly se svým otcem. Když zemřel, chodívaly sestry do nedalekého lesa k opuštěné kamenné studni Roubence a tam na něj vzpomínaly. A nad vodami studně si také slíbily, že se od sebe nikdy neodloučí. Vzápětí ale přijel vladyka z Mříčné, zahleděl se do starší sestry, která ho podarovala vodou, a ke sňatku nebylo daleko. Dívka však netušila, že tím, že mu dává „klíč“ ke svému srdci, zároveň vynáší ortel nad svou mladší sestrou.
Když druhého dne po svatbě vladyka odvážel manželku na své sídlo, mladší sestra se s nimi loučila z okna věže. A jak jim mávala, vyklonila se až příliš a spadla do příkopu pod hrádkem. Na její památku nechala starší sestra postavit v místě kamenný kříž.
Studánka jako oáza klidu
Zhruba tři kilometry od smírčího kříže se v lese mezi obcemi Roztoky u Jilemnice, Žďár a Studenec ukrývá půvabná studánka jménem Roubenka. Je u ní i křížek a také posezení, kde si můžete odpočinout a nabrat síly, případně zavzpomínat na dávnou přísahu dvou sester.
„Tady jsme zřejmě i na kultovním místě z dob pohanských. Aby lidé s vodou, s její živelností dokázali komunikovat, tak její síly personifikovali - v tomto případě to byly Undiny. Takováto místa se už za dob pohanských uctívala. Říkalo se, že dávají sílu. A voda, která tu pramení, uzdravuje. Když přišlo křesťanství, byly pak studánky většinou zasvěceny Panně Marii. A tak je to i v případě Roubenky,“ vysvětluje Ivo Chocholáč.
Voda ze studánky je pitná a hrníčky v kamenném výklenku vybízejí k ochutnání. Připíjíme dalším poutníkům na cestu a připomínáme jim, že ke studánce mohou přijít pěšky nejen od Roztok u Jilemnice, ale také z druhé strany od Studence, odkud je cesta příjemnější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
