Chápejme jinakost druhých jako obohacení, ne nebezpečí, radí soudkyně Evropského soudu Šimáčková

Podle ní se tato norma stala politikum především proto, že je mnohem snazší hovořit o podobných kulturních otázkách než vysvětlovat,proč ekonomika nefunguje nebo nejsou zajištěny další jejich potřeby.

Čtěte také

Istanbulská úmluva zaručuje budoucí dodržování práv nejen žen, míní pirátka Gregorová. Máme opatření, která už její cíle naplňují, oponuje lidovkyně Šojdrová

Nakonec bylo ponecháno na zvážení jednotlivých členských států, jestli přijmou formu manželství, nebo ne. „Zároveň Česko není zemí, která by kriminalizovala život ve stejnopohlavním svazku,“ připomíná právnička Šimáčková v pořadu Osobnost Plus.

„Takže udržujeme standard, který je ovšem rozkročený mezi tady liberálním Španělskem či Irskem a na straně druhé Azerbajdžánem,“ vysvětluje naši pozici.

Šimáčková odhaduje, že se ztrátou ekonomických a jiných jistot se frustrace lidí přesune na všechno nové, co se ve společnosti děje. „Lidé totiž mají pocit, že to byly tyto novinky, které jim zkomplikovaly život. Proto se drží tradice alespoň v některých otázkách.“

Jinakost a osobní zkušenost

Zejména ti, kteří nemají osobní zkušenost a tak i citlivost pro práva některých lidí, si pak ani neuvědomují, jak mohou druhému ublížit. „Osobní zkušenost s jakoukoli jinakostí je klíčová,“ myslí si.

Čtěte také

Stal jsem se symbolem jinakosti. A lůza jinakost nesnáší, říká novinář Jiří X. Doležal

„My si někdy jinakost druhých vykládáme jako nebezpečí, ne jako bohatství. Jsou také lidé, kteří jsou přirozeně konzervativní a jinakost jim vadí. A pak jsou ti, kteří ji vnímají jako výzvu a obohacení.“

Lidí, kteří se obávají, že jim s podobnými změnami mizí jejich „starý dobrý svět“, by se Šimáčková prý ptala: „Proč ti mizí ten tvůj starý svět? Jak bychom ho mohli zachránit? Jak ti ho zachráníme, když budeš odmítat práva jiných lidí? Takto ale jako soudkyně nemůžu samozřejmě veřejně vystupovat.“

Mnozí si stěžují, že jsme svázání příliš mnoha pravidly, normami a zákony, z nich některé jsou také dílem evropských institucí. „Ale svět bez pravidel je velmi pohodlný pro ty, kteří mají velkou sílu.“

V okamžiku, kdy myslíme na slabé, regulace se zpřísňuje. „Ve chvíli, kdy potřebujete chránit spotřebitele, musíte udělat třeba evropskou spotřebitelskou směrnici a tu pak  implementovat.“

Čtěte také

Kateřina Šimáčková: Nejvyšší normou našeho státu je svoboda v důstojnosti a právech

„Někdy lidé, kteří mají pocit, že tato všechna pravidla jsou svazující, měli vědět, že jsou svazující především pro ty silné. Hodnotu právního státu lze vidět i na přechodu pro chodce: Když velké a silné auto stojí a stará babička přechází silnici. Kdyby neplatila pravidla silničního provozu, to auto ji přejede.“

I ti slabí ve společnosti se mohou domoci svých práv, připomíná soudkyně. „Někdy je pro nás velmi jednoduché říct, že nic nezmůžeme.“

„Proto vždy ve veřejném prostoru říkám, že by si každý občan a obyvatel naší země měl být vědomý, že když je zasaženo do jeho práv, měl by na to upozornit a bránit se. Protože tím vydobývá lepší prostředí nejen pro sebe, ale i pro ostatní,“ vyzývá Kateřina Šimáčková.

Co podle soudkyně vadí Čechům na Istanbulské úmluvě neboli Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Michaela Rozsypala.