Čím déle klíště saje, tím se zvyšuje riziko, vysvětluje infektolog. Jak vypadají příznaky boreliózy?

Je období klíšťat. Baví vás ještě odpovídat, jak klíště správně vytáhnout?

Zajímavé je, že když to někde řeknete v médiích, tak pak se na vás spousta kamarádů a známých obrátí, jestli to opravdu myslím vážně, že klíště se nemá vykroutit, že se nemá používat olej, že se má pouze vytrhnout pinzetou…

A co jim na to říkáte?

Čtěte také

Pozor na klíšťata, jejich aktivita opět stoupá. Svou roli hraje klima i chování člověka

Že to myslím naprosto vážně, že to je naprostý standard a opravdu to jsou i mezinárodní doporučení a funguje to dobře, když se to člověk naučí. Takže opravdu – pinzeta, vytáhnout klíště pod hlavičkou, poté vydesinfikovat. To je optimální způsob, jak vyndávat klíště.

Proč si klíšťata vybírají zvláštní místa na lidském těle, to znamená podkolení jamka, tříslo, podpaždí?

Bude to souviset s tím, že klíště jak jde po kůži, tak si vybere místo, kde je kůže jemnější, kde nebude tak dobře odhaleno. Když by se klíště přisálo někde na bérec, tak ho odhalíme poměrně snadno, zároveň je tam kůže jinačí, není tak jemná a měkká.

A je jedno, kde klíště je přisáté, jestli třeba ve vlasech nebo na noze? Kam vlastně virus míří, putuje tím naším tělem?

V případě klíšťové encefalitidy bych řekl, že tam zásadní rozdíl nebude. Pravdou je, že třeba u lymeské boreliózy se setkáváme s tím, že třeba člověk, který má klíště přisáté ve vlasaté části hlavy nebo v obličeji, takže může mít vyšší riziko třeba obrny lícního nervu. To jsou případy, se kterými jsme se setkali. Ale jinak obecně spíš to nemá významný vliv.

Kde bychom měli dávat větší pozor? V lese, nebo v městském parku?

Asi závisí, kde přesně se budeme nacházet, ale důležité je to, že klíšťata mají ráda vlhké biotopy. Líbí se jim, když tam jsou vyšší keře, nebo když tam jsou nějaké byliny, prostě větší porost, listnaté lesy, a když je tam vlhko. Takže to jsou optimální místa, kde se klíšťata vyskytují, naopak třeba jehličnaté lesy, ty se jim moc nelíbí.

Čím déle je klíště přisáté, tím vyšší je riziko nákazy. Ale co je ten čas? Je to hodina, půlden, 24 hodin?

Přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole Milan Trojánek|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

To platí zejména pro lymeskou boreliózu. Pro klíšťovou encefalitidu stačí přisátí i relativně krátké. A u lymeské boreliózy jsme si mysleli, že klíště musí být přisáté aspoň 24 hodin, nějakou delší dobu. Ale ukazuje si, že i kratší přisátí může být rizikové. Ale pravdou je, že čím déle to klíště saje, tím se zvyšuje riziko. A jsou studie, které nám ukazují, že stačí někdy třeba i kratší doba, šest hodin na to, aby se přenesla lymeská borelióza.

Co riskujeme, když kousek klíštěte v našem těle zůstane?

Tak podle Němců neriskujeme mnoho. Německá doporučení říkají, že to nezvyšuje riziko přenosu nákazy, ať už lymeskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. A dokonce v amerických doporučeních jdou tak daleko, že tvrdí, že ani není nezbytné nezbytně nutné toto vyndávat. Němci doporučují případně pomocí nějaké ostré jehličky zbytek vytáhnout. Ale opravdu nemusíme kvůli tomu jezdit o půlnoci do nemocnice, aby y někdo vytáhl zbytek klíštěte.

Klíšťata můžou přenášet lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Borelióza je častější. Dá se vyléčit? A jak je to u klíšťové encefalitidy?

S diagnostikou boreliózy to je někdy poměrně těžké a víme, že u řady pacientů může být i falešně pozitivní protilátkový nález. Máme řadu pacientů i v ambulanci, kde opravdu mají třeba různé potíže různého charakteru, které mohou souviset s celou řadou jiných ať už nemocí nebo stavů, které v tom organismu jsou.

A někdo z lékařů zjistí, že mají třeba pozitivní protilátky třídy IGM proti borelióze a hned se řekne výborně, tak máme diagnózu. A tady musím říci, že když pak doplníme třeba i podrobnější testy, tak se zjistí, že to může být falešná pozitivita. A právě řada těch případů může být vlastně i jenom špatně oddiagnostikována. Takže diagnostika boreliózy je pro nás náročná a souvisí to s tím, že protilátky mohou být i falešně pozitivní.

Takže se na boreliózu může svádět i zánět mozkových blan, který nemusí s boreliózou souviset?

Čtěte také

Postřik proti klíšťatům? Brněnští vědci objevili nový způsob, jak účinně zlikvidovat některá klíšťata

Na boreliózu se může svádět řada různých obtíží, se kterými ta bakterie opravdu nemusí mít nic společného.

Víme, že jsme měli před nějakou dobou klíště, máme teplotu a strach, že by to mohlo s klíštětem souviset. Kdy jít k lékaři?

Tak toto je poměrně častá konzultace na ambulanci a tady bych chtěl říci, že už jenom to, že člověk má klíště a pak se objeví zvýšená teplota nebo nějaké chřipkové příznaky, tak to ještě není ten důvod, proč vyhledat lékaře. Opravdu v létě se setkáváme s celou řadou viróz, které se mohou projevovat právě podobně jako klíšťová encefalitida na začátku.

A pro nás je zejména důležité, aby člověk přišel v případné druhé fázi. To znamená, pokud to je pacient, který si prodělá nějaké chřipkovité onemocnění, které samo o sobě vlastně, pokud by to byla klíšťovka, ještě nepostihuje mozek a mozkové blány. Pokud se objeví druhá fáze, to znamená, že po nějaké době se objeví znova příznaky s intenzivními bolestmi hlavy, zejména pokud člověk má kombinaci bolestí hlavy a zvrací, světloplachosti podobně, tak to je přesně ten moment, kdy by opravdu měl skončit v nemocnici a kdy bychom třeba měli zvážit i lumbální punkce.