Čím kočky předou a jak mluví břichomluvec? Hlasy a hlasivky lidské i zvířecí zkoumá vědec Jan Švec

16. duben 2024

World Voice Day – Světový den hlasu – připadá na 16. duben. Odborníci říkají, že si ho máme připomínat i proto, že hlas má nezastupitelný význam v komunikaci a sociálních vazbách. Právě díky zabarvení hlasu udržujeme a prohlubujeme některé kontakty, jiné nám mohou být až nepříjemné. Tvorbu lidského hlasu a také to, jak odhalit a napravit jeho poruchy, zkoumá docent Jan G. Švec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Spolu se zahraničními kolegy se učí i na hlasivkách jiných živočichů, například ptáků. „Je velice zajímavé, že když se podíváme na ptačí hlasivky a nejsme z fotografie schopni rozeznat rozměry, tak v podstatě nerozlišíme ptačí hlasivky od lidských. Ony vypadají velice podobně. Ale to platí třeba i pro slona. I jeho hlasivky vypadají úplně stejně,“ popisuje.

A jak tedy hlasivky vypadají? „Jsou to dvě membrány složené proti sobě, vpravo a vlevo, a jsou zpředu upevněné k hrtanu, konkrétně k jedné jeho části, chrupavce štítné, která se lidově nazývá ohryzkem. Takže když mluvíme a položíme si ruku na ohryzek, cítíme vibrace. Ty jdou přímo od hlasivek. Můžeme je připodobnit ke rtům. I trumpetista používá rty podobně jako my hlasivky,“ odpovídá Jan Švec.

Dvě pružné svalové plošky hlasivek se tedy v okamžiku, kdy mluvíme nebo zpíváme, k sobě přibližují a zase se oddalují. Tím, jak přes ně ženeme vzduch, tyto „struny“ rozezníváme. Podobně to tedy funguje i u dalších představitelů zvířecí říše.

Čtěte také

Ale čím přede kočka? „To je velká a velice zajímavá kapitola, protože léta se předpokládalo, že kočka přede na základě impulzů z centrální nervové soustavy. Že se naladí na předení a její mozek začne posílat impulzy do hrtanu, a tím rozezní hlasivky. Ale my jsme teď s rakouskými kolegy zjistili, že kočičí hrtan sám o sobě je schopen vydat předoucí zvuk, aniž by byl zapojen jakýkoli mozek,“ vysvětluje vědec.

K předení, vrčení a podobným zvukům tedy není mozek nutně potřeba. Ale co je potřeba k břichomluvě? „Břichomluvec mluví normálně hlasivkami, ale on to dělá se zavřenými ústy, abyste nepoznali, že mluví. My ho připodobňujeme k hadí ženě, která také dokáže se svým tělem předvést neuvěřitelné kousky. Břichomluvec je schopen tvořit hlásky jinak než normální lidé. Musí se k tomu ovšem vycvičit a pravděpodobně k tomu potřebuje i nadání,“ uvádí Jan G. Švec.

A jak se tvoří šepot? Šeptá i někdo jiný v živočišné říši než člověk? A víte, že někteří ptáci zpívají dvojhlasně? Celý rozhovor s Janem Švecem, vědcem, který se specializuje na hlas, si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.