Co dělá designér v době nadbytku? Matyáš Barák vytváří produkty z palet a trubek od klimatizace
„Mám rád věci, ale trochu mě děsí, když je jich moc,“ říká designér Matyáš Barák. Do každého interiéru podle něj patří hezká váza a hezká lampa. Ale nemusí jich být dvacet.
Začali jsme tentokrát u kutilských videí o tom, co všechno se dá vyrobit z přepravních palet. Také designér Matyáš Barák navrhl knihovnu z palet, od domácích výtvorů se ale dost liší: „Chceme vytvořit nábytek kde nepoznáte, že se jedná o palety,“ říká.
Palety ovšem nejsou stejné. „Europalety, které se pohybují po Evropě, mají už docela dobrý systém cirkularity, že zkrátka paleta po tom, co se na ní převeze zboží, se vrátí odesílateli,“ vysvětluje Matyáš. Do Česka ale přicházejí tyhle podložky pod zboží třeba i z Jižní Ameriky. Ty by bylo příliš nákladné vracet. „Taková paleta by normálně skončila v drtičce, kde se rozdrtí a takzvaně se downcyklují – vyrobí se z nich dřevěné desky, třeba dřevotříska,“ vysvětluje designér. Jeho cílem je naopak je upcyclovat neboli vytvořit z nich plnohodnotný nábytek.
Mluvili jsme o upcyclingu a downcyclingu, ale i věcech z nových materiálů. Matyáš Barák nejraději dělá „ready mady“ z věcí, které už existují. Tak vznikla jeho lampička „My Light“ z trubky od klimatizace.
Matyáš se právě chystal na přehlídku Designblok, kde je ovšem lamp, váz a dalších věcí pro domácnost spousta. Není jich náhodou až moc? „Věcí je hodně a my s kamarády často žertujeme, že nejudržitelnější design je žádný design. Ale zároveň chceme jako designéři tvořit. Takže já bych se asi hlavně rád zamyslel nad tím, z čeho vyrábím a jak dlouho to bude fungovat. Anebo až to dofunguje, se ta věc mohla vrátit někam na začátek,“ říká Matyáš.
S designérem Matyášem Barákem o tom, co se naučil na studiu v Praze, Stockholmu a v Londýně. A o věcech, které má a nemá rád. Poslechněte si Bourání!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
