Co vyséváme v únoru? Zeleninu a květiny, některé druhy rovnou ven, takzvaně na sníh
Koncem února je nejvyšší čas vysévat doma papriky a lilky. Rajčata si počkají až na Josefa, do poloviny března. A průběžně vyséváme saláty na rychlení, druhy, které jsou určené k tomuto způsobu pěstování. Také košťáloviny na rychlení, abychom je v březnu mohli dát do pařeniště, do fóliovníku nebo do skleníku, který je aspoň trošku vytápěný. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Stejně tak můžeme vysít i okurky a cukety. U okurek je to v pohodě, jsou vesměs partenokarpické (schopnost rostliny nasadit plody bez opylení). Ale pokud bychom chtěli mít hodně brzy k dispozici i cukety, doporučuji vysadit alespoň dvě nebo tři rostliny, aby se sešly samčí i samičí květy, a mohli jsme eventuálně rostliny opylit.
Co se týká květin, možná jsme zapomněli na začátku ledna vysít ty, které mají dlouhý vývoj: begónie, petúnie, některé odrůdy pelargonií, které půjdou ven po polovině května. Nebudou v květu hned v dubnu (jako ty včas vyseté), ale doženou to.
Můžeme vysévat hledíky nebo karafiátky určené na hodně časnou výsadbu. Pokvetou třeba už v dubnu a ven je tedy budeme dávat kvetoucí klidně už tou dobou (ale předem otužené). Nevadí jim mírné mrazíky. Kdybychom se o ně přesto báli, přikryjeme je za mrazivých nocí netkanou textilií.
Čtěte také
Dokud je půda dostatečně vlhká, přímo ven, na záhony (a může na nich ležet sníh) vyséváme mák, petržel, mrkev, černý kořen, z květin ostrožky stračky, měsíčky, koukole, kalifornský máček (sluncovku). Je hodně rostlin, kterým nevadí přímrazek, naopak, dělá jim dobře a pak daleko lépe rostou, kvetou. O setí na sníh už jsme mluvili v reportáži Na Hromnice o hodinu více.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
