Daniel Kroupa: Etické a právní problémy s očkováním – kdo nám poradí?
Podle řady odborníků máme k potlačení nebezpečné epidemie nemoci covid-19 k dispozici některé prostředky, ovšem s nestejnou účinností: roušky, rozestupy, mytí rukou a další. Podle široké shody však nejúčinnější řešení tohoto úkolu přináší očkování, které jedinci zaručí, že s více než devadesátiprocentní pravděpodobností po obdržení potřebné dávky vakcíny nemoc nedostane.
Bude-li takových lidí dostatečné množství, nebezpečné viry nebudou mít půdu, na níž by se mohly množit, a nenápadně se vytratí. Společnost se pak bude moci vrátit k normálnímu životu.
Čtěte také
Potřebný počet očkovaných závisí na nakažlivosti té které mutace viru, ale dejme tomu, že kýžený stav nastane, když vakcinaci podstoupí přes 90 procent obyvatel. A tady nastává problém. Těch, kteří vakcínu odmítají, je kolem 30 procent. Pokud se je nepodaří přesvědčit nebo pokud se virus sám nevytratí, řešení epidemie zůstává v nedohlednu.
Ten problém, jak upozornil biochemik Jan Konvalinka, má svou etickou i právní rovinu. Je na osobním rozhodnutí člověka, zda si z obavy před nežádoucími účinky vakcíny vezme na svědomí, že může smrtelně nakazit sebe nebo někoho druhého.
Chvíle pro humanitní vědce
Morální dilema má i většina společnosti: lze nutit k očkování lidi, kteří se nechtějí z přesvědčení o jeho neúčinnosti, z konspiračních bludů či z prostého sobectví podrobit této proceduře? Má snad právo menšina blokovat většině návrat k normalitě? Neměl by tedy vůči ní stát využít svých mocenských pravomocí?
Potom ale vyvstává otázka, zda si demokratický právní stát může takový zásah do občanských svobod dovolit.
Čtěte také
Vláda za této situace zajisté může odpůrcům vakcinace různými způsoby znepříjemňovat život. Zatím se chystá zrušit poskytování některých testů zdarma a doufá, že placené a povinné testování lidi přiměje jít raději na očkování. Ozývají se i návrhy na přísnější postupy – jako například podmínit očkováním výkon některých profesí. Jiní naopak zdůrazňují, že efektivnější je přicházet s pozitivní motivací.
Do drakonických opatření se nikomu z politiků před volbami příliš nechce, a to ani v případě, že by byly potřebné a účinné.
Ani já po nich nevolám. V tuto chvíli mi chybí něco jiného. A nikoli od politiků. Rád bych slyšel a četl diskuse právních teoretiků, odborníků na etiku, politických filozofů, publicistů, jak v souladu s etickými a ústavními principy tato dilemata řešit. Nezajímají mě ani tak jejich názory, ty více méně znám, ale přesné argumenty pro to, které řešení doporučují.
Až dosud jsme v pandemii slyšeli hlasy lékařů, epidemiologů, mikrobiologů, virologů, statistiků a dalších přírodovědců. Nechtějme po nich, aby amatérsky řešili otázky mravní a právní. Od toho máme jiné odborníky.
Zkrátka nyní přišla chvíle pro pohrdané humanitní vědce, aby osvědčili svou společenskou potřebnost a pomohli ostatním zorientovat se v problémech, s nimiž si zjevně neví rady. Měli by se ozvat!
Bez jejich dobré rady hrozí, že si bude vláda počínat tak jako dosud: zmateně. A nejenom ta nynější – ale i ta příští.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
