Daniel Kroupa: Proč nebyla sametová revoluce řízená ze zahraničí
Otázka, která se často vynořuje při diskuzích o sametové revoluci, zní: nebyla ve skutečnosti dílem někoho ze zahraničí?
Jedni mají na mysli tajné služby západních států, které měly tímto způsobem rozvrátit socialistické zřízení v Československu. Jiní mluví o ruské (sovětské) KGB, jejímž cílem údajně bylo do vedení státu dostat své lidi, které na to připravovala dlouho předem. Proč by se s tím trápila tajná služba, když to mohl zařídit generální tajemník KSSS jediným telefonátem, to nám nevysvětlí.
Čtěte také
Co se týče Západu, mohu posloužit vlastní zkušeností. V 80. letech jsem měl čilé kontakty s filozofy, novináři a diplomaty z Velké Británie, USA, Francie a z dalších zemí. Jestli mezi nimi byli agenti cizích rozvědek, to nevím, a nemohu to tedy ani vyloučit.
Co však vím, je, že přestože vyjadřovali solidaritu s úsilím disidentů v jejich zápase o lidská práva, a vozili knihy a časopisy, nikdo z nich ani náznakem neříkal, co máme dělat. Všichni si byli vědomi, že jakýkoli aktivní zásah by byl medvědí službou jak disidentům, tak své domovské zemi.
Vždyť právě na něco takového státní bezpečnost toužebně čekala. A když se nedočkala, pokusila se občas takovou záminku inscenovat sama. Obvykle to však skončilo debaklem.
Naivita sovětského vůdce
Z diskusí se západními diplomaty a politiky také vím, proč se v podpoře lidí zapojených do odporu proti komunistickému režimu, drželi tak zpátky. Mělo to dva vážné důvody.
Prvním byla slibně se rozvíjející hospodářská spolupráce se Sovětským svazem a nikdo spojený s vládou nechtěl tento proces narušovat. Podobně jako teď u nás vztahy s Čínou.
Čtěte také
Druhým důvodem bylo, že nikdo z významných a vlivných lidí nevěřil, že v takzvaném socialistickém bloku je v dohledné době možná zásadní změna systému. K největším optimistům tady patřil britský novinář Timothy Garton Ash, tehdy považovaný za jednoho z nejlepších znalců sovětského impéria.
Předpovídal tomuto útvaru jakousi „osmanizaci“, spočívající v postupné a desítky let trvající autonomizaci jednotlivých zemí. Ani on si nenechal vysvětlit, že pokusí-li se Michail Gorbačov pomocí „perestrojky“ a „glasnosti“ reformovat totalitní režim, socialismus nezachrání, ale zničí. Rychle.
Ano, v pozadí stála velká naivita sovětského vůdce, který se upřímně domníval, že když ponechá lidem ve střední Evropě volnost, provedou demokratické reformy a přitom zachovají socialismus i věrnost Sovětskému svazu. Pro své reformy potřeboval součinnost Západu, a proto si ani žádný krvavý zákrok dovolit nemohl.
Jenže jakmile lidé pochopili, že sovětská Rudá armáda proti nim nezakročí, zapojovali se ve stále větším měřítku do disidentských aktivit. Byli ochotni jít do ulic a nakonec udělat revoluci. A v zahraničí se tomu nestačili divit.
Autor je filozof a pedagog
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.