Daniel Pitek: Hospodaření je špatné a nepomáhá vodu zadržovat

Pestře strukturovaná krajina, lepší hospodaření na polích a v lesích, organická hmota do půdy… To vše jsou podle soukromého zemědělce a lesníka Daniela Pitka správné postupy, které by měly pomoci v boji proti suchu. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu říká, že Národní koalice pro boj se suchem neřeší příčiny sucha, ale až důsledky.

„Pokud většinu boje se suchem zaměříme na to, že propojíme vodovody, uděláme přivaděče na pitnou vodu, budeme budovat přehrady, tak to vše je sice potřeba, ale také to poslední, co vyřeší sucho,“ vysvětluje.

Klíč k řešení je podle něj změna hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. „Hospodaření je teď špatné a nepomáhá nám vodu zadržovat,“ nastiňuje zásadní problémy.

V Česku neexistuje zajímavější projekt, říká o koridoru Dunaj-Odra-Labe Jan Skalický

Soutok Odry a Olše

Když nezačneme okamžitě připravovat a stavět velká díla, jako jsou přehrady, koridor D-O-L, zádržné prostory v lesích, tak budeme mít velké problémy. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to říká šéf společnosti Vodní Cesty a podporovatel koridoru Dunaj-Odra-Labe Jan Skalický, který je čerstvým držitelem antiekologické ceny Ropák roku.

Důležitá je především pestře strukturovaná krajina s nelesní zelení, příkopy na zadržovaní vody, smíšené lesní porosty – smrkové kultury nejsou schopny růst kvůli suchu a teplému podnebí.

Zemědělská krajina pak obsahuje přílišné lány polí bez mezí, alejí, remízků, keřů, mokřin a rybníků. „Toho máme v krajině žalostně málo  oproti Rakousku, Belgii, Německu a ostatním zemím, které pochopily, že takhle se hospodařit nedá,“ zdůrazňuje.

Na pole zelená hnojiva

Dalším problémem našich polí je nedostatek organické hmoty. Ta se může dodávat hnojením, na které ale zemědělci nemají dostatek dobytka. „Dá se také dávat kompost, který je ideální,“ říká s tím, že kompostárny mají kompostu dostatek, nikdo je ale nekupuje kvůli přílišným nákladům.

„Většina podnikatelů v agro-byznysu se snaží snížit náklady a hnojí průmyslovými hnojivy,“ dodává. Další variantou jsou meziplodiny, které se zaorají, a tím se do půdy dodá zelené hnojení. 

„To, že se zaorávají zbytky po sklizni, je naprosto nedostatečné,“ uzavírá.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.