Deska týdne: Hororový skladatel Steve Moore ukazuje na novém syntezátorovém albu vlídnou tvář
Americký skladatel Steve Moore si udělal jméno jako jedna polovina syntezátorového dua Zombi, jeho záběr je ale mnohem širší. Na nové album Beloved Exile si přizval ke spolupráci harfenistku Mary Lattimore či tuniskou vokalistku Emel Mathlouthi.
„Co nenávidím na 80. letech? Mohutné vlasy, zvonové kalhoty, vycpávky ramen, yuppíky a kokain,“ říká newyorský hudebník, který jinak z osmé dekády minulého století hojně čerpá. Když mu bylo deset, propadl písničkám Van Halen, ale i Harolda Faltermeyera či soundtracku k seriálu Miami Vice – a záliba v hudbě 80. let ho nikdy neopustila. Slyšet to můžeme prakticky z kterékoliv nahrávky, již si s jeho jménem spojíme. Platí to o dvojici Miracle (kde se potkal s Danielem O'Sullivanem), zmíněných Zombi i vcelku početné soundtrackové filmografii.
Shodné východisko ale ještě neznamená fádní výsledky anebo sebevykrádání. Zaposlouchejte se do pěti skladeb, které vystihují podoby Moorovy lásky k syntezátorům.
Zombi – Shrunken Heads
Nejznámější z kapel, na které se Moore podílí, zde ve dvojici s bubeníkem Anthonym E. Patterou. Přestože (s částečnou výjimkou kytarovějšího alba Spirit Animal) operuje kapela na poli syntezátorové hudby, našla azyl u metalového labelu Relapse a koncertovala třeba po boku postmetalových ikon Isis. Zombi si nasazují osmdesátkové brýle a vyhlíží budoucnost, jejich pohled však netrpí nostalgií – z neonových vizí disko dekády si berou jen to dobré.
Titan – Wooded Altar Beyond the Wander
Několik let kolem letopočtu 2010 strávil Moore po boku dalších tří brooklynských hudebníků, se kterými tvořil spacemetalovou kapelu Titan. Album Sweet Dreams sice nabízí tu nejtvrdší hudbu, jakou kdy Moore nahrál, ovšem i tak jde o okamžitě pohlcující a nijak neskličující – byť v kontextu Moorovy diskografie poněkud zaměnitelnější – poslech.
Lovelock – Love Reaction
Ještě než začal vydávat desky pod svým vlastním jménem, působil Moore v projektu Lovelock. Album Burning Sound z roku 2011 je kolekcí mimořádně chytlavých písniček, rovnou měrou inspirovaných italským diskem i přepáleností stadionového rocku. Provinilé potěšení? A proč provinilé?
Steve Moore – Beloved Exile
Na své první desce pro label Temporary Residence Ltd. (kde vydávají třeba Grails, Mono anebo Envy) operuje Moore na teritoriu křehké a pozvolna rozkvétající syntezátorové hudby, která je stejnou měrou organická jako robotická. Výsledek zní, jako kdyby sci-fi fantasy Tron natočila Claire Denis a Moore k tomu nahrál hudební doprovod. Poklidné výhledy do budoucnosti, tentokrát navíc obohacené tóny harfy či éterickými vokály.
Steve Moore – Intro (The Mind's Eye)
K projekcím na koncertech se vyjadřuje kriticky, má pocit, že jsme až moc navykli modelu, kdy je hudba „jen“ doprovodem k vizuálům. A ví o tom své – Moore stojí za několika sugestivními soundtracky k povětšinou béčkovým produkcím, jako byla kuželkářská vyvražďovačka Gutterballs anebo horor The Mind's Eye. Jeho estetika blízká rané tvorbě Davida Cronenberga poskytla Moorovi ideální hřiště.
Nejen pro fanoušky Johna Carpentera a Jeana-Michela Jarreho. Poslechněte si recenzi Desky týdne – nového sólového alba milovníka syntezátorů Steva Moora.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
