Do Česka přišla renesance solární energetiky. Teď ještě rozhýbat vítr

9. duben 2024

Zatímco Německo o Velikonocích odstavilo sedm bloků hnědouhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 3,1 GW a dohromady vyrobilo v roce 2023 přes 52 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, český energetický mix už léta relativně stagnuje s podílem kolem 40 % z hnědouhelných elektráren a podobně z jádra. Na druhou stranu se ledy hýbou v solární energetice, kde přibylo 1000 MgW instalovaného výkonu.

Na podzim loňského roku vznikl první návrh aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky pro energetiku a klima (NKEP), který určuje tempo dekarbonizace české energetiky do roku 2030. „Celounijní plán je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 % do roku 2030. Na to musela reagovat i aktualizace NKEP. Ten míří k 30 % OZE do roku 2030. Bude na vládě, jestli přijme ambicióznější variantu, která mluví o 33 %,“ shrnuje možnosti výhledu do konce desetiletí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Mezi lety 2009-10 nastal podle něj takzvaný solární boom. Česká legislativa na to ale nebyla úplně připravená a celé další desetiletí se nedělo skoro nic. „Teď přichází renesance solární energetiky. Ještě je třeba rozhýbat vítr. Členské státy připravují akcelerační zóny, což jsou plochy, kde nedochází ke konfliktu s životním prostředím a lze tam urychlit povolovací proces,“ vysvětluje Sedlák.

„Strategickým cílem ČR je snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033,“ píše se v NKEP. Podíl uhlí v energetickém mixu bude ale významně snížen ještě před rokem 2030, a to kvůli rostoucí ceně emisních povolenek, které mezi lety 2027 až 2030 vytlačí z trhu řadu hnědouhelných elektráren.

„Pro energetickou bezpečnost a částečnou soběstačnost budeme potřebovat vedle OZE i akumulační kapacity. To nám pomůže rozšířit využitelnost fotovoltaických elektráren, abychom polední peak mohli rozložit do zbytku dne. K tomu se sezónně velmi dobře doplňují větrné elektrárny. Měli bychom to doplnit rozvojem paroplynových elektráren na zemní plyn, výhledově s dekarbonizovatelnými technologiemi, jako jsou bezuhlíkové plyny, biometan nebo zelený vodík,“ uzavírá Martin Sedlák.

S jakým podílem jaderné energetiky se do budoucna v Česku počítá? Co je to agregace flexibility a jak to vypadá s rozvojem akumulačních kapacit? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.