Do Evropy tabák asi nedovezl Kolumbus, ale Čech

31. srpen 2014

Jaká je definice pojmu tradiční restaurace? Je to dýmem prosycená hospoda nebo jídelna, bar… Chceme vůbec mít zákonem zaručené plošné nekuřácké restaurace? I na tyto otázky hledal odpovědi redaktor Pavel Halla, společně se svými hosty.

O problematice zákazu kouření diskutoval se zakladatelem ryze nekuřácké pivnice Petrem Strnadem, provozovatelem „venkovské“ restaurace Pavlem Štochlem, členem občanské iniciativy Česko bez kouře Jiřím Jeřábkem a posluchači.

Zákaz kouření v uzavřených prostorách společenského stravování je celosvětový trend, který jednoho dne dojde i k nám. Na tom se hosté shodují. Reakce posluchačů byly potvrzením tradičních názorů: „jde o omezování podnikání, bude to konec malých restaurací na vesnicích, jde o zbytečnou hysterii.“ Paradoxní je, že se společných kuřáckých restaurací často zastávají i nekuřáci nebo odnaučení kuřáci.

EU ke kouření mlčí

Evropská legislativa kouření ve společných prostorách nijak nezakazuje. Podle odborníků k tomuto kroku postupně přicházejí jednotlivé členské země EU, ale i ve světě, na základě jednoznačného prokázání škodlivosti pasivního kouření. K nutnosti ochrany lidí před účinky pasivního kouření došla medicína teprve v posledních 10-15 letech. Tomu odpovídá i zavádění zákazů kouření v jednotlivých zemích. Z EU jako jediná nemá účinný zákon na ochranu nekuřáků pouze Česká republika.

Přísný zákon na obzoru

V současné době je v Poslanecké sněmovně návrh novely protitabákového zákona, který zakazuje kouření ve všech uzavřených prostorách společenského stravování. Pokud by prošel, platit by mohl už do konce roku 2014. To by byl v zemi, která je prakticky poslední v Evropské unii s plně kuřáckými restauracemi s odůvodněním, že vše je na svobodném rozhodnutí majitelů restaurací, opravdový průlom.

Do diskuze přispěl také Jiří Jeřábek, člen občanské iniciativy Česko bez kouře. Připomněl reakce lidí v Irsku, první zemi, která přijala už v roce 2004 zákaz kouření v restauracích. Cílem iniciativy Česko bez kouře je formou petice a dalších akcí vyvíjet tlak na politiky České republiky, aby co nejdříve přijali zákon chránící zejména před zdravotními riziky pasivního kouření.

Podle reakcí mnohých kuřáků a nekuřáků to spíš vypadá, že si tu ještě nějaký čas budeme pěkně smrdět a ty naše smradlavé putiky hájit s tím, že k tomu “našemu českému prostředí“ prostě patří. Skoro to vypadá, že tabák do Evropy nepřivezl Kryštof Kolumbus, ale nějaký Čech.

autor: Pavel Halla
Spustit audio