Do kronik se v Mezné na Táborsku nepřetržitě s dvěma nepatrnými pauzami zapisuje od roku 1889
Posledních 12 let obecní a 19 let sportovní kroniku Mezné píše Jan Kolář. Se závěrem tohoto roku 2020 však skončí s vedením obecní kroniky. Proto po měsících, které uplynuly od prvního setkání s ním v seriálu Jihočeské kroniky, jsme mu věnovali ještě jeden díl, na rozloučenou.
„Z prvního zápisu si nejvíce pamatuji to, že se mi hrozně třásla ruka,“ zavzpomíná kronikář, když ho nalistuje. „Měl jsem obrovskou trému. Však jsem napsal, že jsem k této knize vždy choval úctu a že si velmi vážím toho, že mi bylo svěřeno pokračovat v zápisech o dění v naší obci. Psal jsem to od srdce.“
Když Jan Kolář v roce 2009 kývl na nabídku stát se kronikářem Mezné poblíž Soběslavi na Táborsku, pokračoval v zápisech do knihy, která se v obci vedla od roku 1925. „Kroniku nadepsal první řídící učitel Vojtěch Sirový, velmi činorodý člověk. Založil ji po odchodu do důchodu,“ říká mezenský kronikář a vyjmenuje několik zásluh prvního obecního kronikáře, pak ještě připojí výčet jeho následovníků a listuje dále objemnou knihou. „Některé ručně psané kroniky jsou umělecká díla. Když kronikář uměl ozdobně psát nebo malovat… vznikla kronika nedozírné hodnoty.“
Jak k obecní tak ke sportovní kronice Jan Kolář vytvořil a spravuje internetové stránky. Na webu kroniky obce Mezná se v profilu kronikáře zamýšlí nad jeho prací a před rozhlasovým mikrofonem uvažuje: „Kronikařina je docela těžká řehole. Musí se dělat poctivě, psát podle pravdy, co se stane. Popis dnešního obyčejného života může být zajímavý teprve pro budoucí generace. A naučil jsem se, že pokud chci do kroniky zanést osobní pocity, musím je oddělit od běžného zápisu.“
Po několika letech zapisování rukou, perem a inkoustem přešel na počítačové zpracování kroniky. Na tomto způsobu oceňuje, že psaný text může přímo doplňovat fotografiemi. Každý roční zápis, který takto sestaví v elektronické formě z textů a fotografií, vytiskne a nechá svázat, čímž vznikne jakási ročenka. Jan Kolář otevře svazek, do něhož zaznamenal rok 2018. „Na straně 61 popisuji jeden z největších rybníků v mezenském katastru, jmenuje se Těšín. Pořídil jsem dvě fotografie páru labutí, vložil jsem je do kroniky a napsal jsem k nim mimo jiné: Během roku hladinu Těšína brázdila hejna divokých kachen a na jaře také párek jednoho z největších ptáků v Česku, labutě velké.“
Kronikář se vrátí o stránku zpět a ukáže na fotografie, které mu zaslala jedna z obyvatelek. Jsou na nich vidět krásně zbarvení špačci na její střeše. „Zima 2017/2018 k tuhým nepatřila, jaro však místní vyhlíželi stejně netrpělivě jako v letech třeskutých mrazů. 11. březen sice nebyl nejteplejším dnem, jaro toho dne ale přiletěli ohlásit špačci. Skoro to vypadá, že na ně moje bývalá sousedka čekala, podařilo se jí totiž zachytit špaččí námluvy,“ čte text, který napsal k fotografiím, a pak otáčí na další stránky: domácí zvířectvo, včelaři, houbaření…
Do posledního bloku kroniky nadepsaného „V zrcadle času“ Jan Kolář umisťuje fotografie, které se mu nevešly k jednotlivým tématům. „Snažím se je popisovat přesně. A pokud si u některé fotografie nejsem jist, tak ji radši nepopisuji, abych nijak nespletl budoucí badatele.“
V současné době Jan Kolář pracuje na své poslední obecní kronice a připravuje předání kronikářského archivu novému kronikáři Václavu Pražmovi. Celé vyprávění Jan Koláře si poslechněte z audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
