Do salátů, polévek i na chleba si můžeme přidat bylinky z louky. Dobrá je bršlice nebo violka rolní
Nejlepší zelenina, saláty a bylinky jsou vždy ty čerstvě utržené, a ideálně ty, které vyrostly v našem okolí. Tohle všechno splňují rostlinky, které zvlášť teď na jaře rostou všude kolem nás. A navíc, jsou zadarmo.
Každý už určitě ví, že do velikonoční hlavičky jsou dobré mladé kopřivy a ani špenát z nich není špatný. Na loukách a kolem řek ale roste jedlých rostlinek mnohem víc. Jsou plné vitamínů a stopových prvků a mnohé jsou i velmi chutné.
Samozřejmě je dobré si o nich předem něco zjistit. Určitě vám pomohou například v Expozici dřevin, kterou pelhřimovští ochránci přírody otevřeli ve svém sídle na Masarykově náměstí. Teď na jaře tam mají výstavku jedlých rostlin, a rádi poradí, k čemu je která bylina dobrá, kde roste, a jak ji poznáte.
Kromě kopřivy a také hluchavky je k jídlu určitě dobrá například sedmikráska. Kvítky je možné jíst jen tak, nebo je přidat do polévky. Z kvítků si ale můžete pochutnat i na violce vonné, tedy známé fialce, pampelišce, ale i malinké violce rolní. Tu poslední jmenovanou prý hospodyňky sypou i na sladké dezerty. Pampeliška, správně smetanka lékařská, je jedlá celá, včetně kořene.
Do jídla můžeme také přidat i ptačinec. Ano, to je ta plazivá rostlinka s bílými kvítky, která se nám úporně drží v záhonech. Velmi hojně, hlavně kolem vody, roste bršlice kozí noha. Pro její hojnost se nabízí využití na italské pesto. Rozmixovaná s olejem, česnekem a semínky je na těstoviny výborná.
Zřejmě nejznámější a také nejchutnější jarní bylinkou je medvědí česnek. Tady je ale třeba říct, že ten, který roste ve volné přírodě, je přísně chráněný. Lidé ho už ale pěstují i na zahradách.
U všech jedlých bylinek platí, že jsou nejchutnější mladé. Ale takovou kopřivu, sedmikrásku nebo pampelišku najdete mladou po celé léto.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.