Do žen a do melounů nevidíš, říká se. Přesto existují metody, jak poznat, že je vodní meloun zralý

Jak vodní melouny pěstovat u nás, poradí Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář:

„Povrch vodního melounu má typicky zelenou barvu se světlými a tmavými pruhy v závislosti na odrůdě. Uvnitř plodu je červená, růžová či žlutá dužnina s tmavými semínky (i bez nich). V Česku můžeme vodní meloun pěstovat v teplejších oblastech. Vysévá se v dubnu do kelímků (ve skleníku), po odchodu ledových mužů sazenice vysadíme ven. Aby melouny narostly tak, jak mají, musí se vydatně zalévat. Nejranější odrůdy zrají a sklízejí se už v červenci.

A jak se pozná, že je vodní meloun zralý? Třeba podle barvy skvrny na spodku plodu, takzvaného bříška. Ve chvíli, kdy toto místo zežloutne, můžeme meloun sklidit. Nebo poklepem na plod, ozvat by se měl jasný zvonivý zvuk. Správná doba sklizně se dá odhadnout i podle stavu stopky. Pokud začne zasychat, můžeme sklízet.

Melouny sklízíme v září, uchováváme je v chladu, vydrží spolehlivě do října. Když je sklizeň větší, vydrží i do listopadu. Není to tedy otázka doby uskladnění, ale velikosti sklizně. Když je melounů málo, brzy se spotřebují.

Jak vodní, tak i cukrový meloun mají rádi slimáci. Může se vám stát, že budete chtít sklidit nádherně vybarvený a narostlý plod, otočíte ho a zjistíte, že má prokousanou slupku a uvnitř se pasou slimáci. Ale jinak roste vodní meloun bez potíží. Rostliny se nechávají růst a nasazovat další plody, bez zaštipování. Co naroste, to naroste. Semena vodních melounů můžeme bez problémů jíst.

Vodní meloun lze také roubovat. Zkoušel jsem ho naroubovat na podnož lagenárie. Jak na to? Zhruba ve stejnou dobu vysejete jak melouny, tak i lagenrii. Až vyklíčí a trošku narostou, sroubují se k sobě. Poté, když rostlinky srostou, odstřihnete kořen melounu a vršek lagenárie a rostlina je připravená k další výsadbě. Je to sice pracné, ale roubované rostliny jsou vitálnější, dávají větší výnos.“