Dobrá duše Ostroměřska Jitka Šidáková stále zaměstnává tělo i mysl: Všechny své čtenáře dobře znám!

19. říjen 2023

„Zastavte se v sousedních Sobčicích za paní Jitkou Šidákovou, o té byste určitě měli dát vědět,“ nasměrovali mě v chomutické základní škole - a jsem jim za to vděčná. Při natáčení pořadu Návštěva jsem poznala upřímnou, ale hlavně stále aktivní čtyřiasedmdesátiletou sobčickou knihovnici a dobrou duši Ostroměřska. Ženu, která i přes problematickou chůzi stále zaměstnává  tělo i mysl. 

Jitka Šidáková spojila svůj život až na pár krátkých intervalů s obcí Sobčice vzdálené přes 8 kilometrů západně od Hořic. Dominantami jsou tu raně barokní zámeček postavený na místě tvrze a barokně přestavěný kostel sv. Prokopa, původně ze 14 století.

Ve zdejším kraji pískovce nechybí ani sochy „svaťáčků“, kterých je tu dokonce sedm. K Sobčicím patří štědré společenské, sportovní i kulturní dění, na jehož organizování se paní Jitka stále podílí.

Venkov vám vejde pod kůži

Nejprve jsme se spolu sešly blízko sobčické návsi a kochaly se poklidností zdejšího venkovského dopoledne.

Čtěte také

Příjemné společně chvíle nás pak čekaly na sluncem prohřáté terase za domem, který sousedí s dvorem, zahradou a hospodářským zázemím. Nezaměnitelné aroma z podruhé rozkvetlého levandulového záhonku se mísilo s vůní zrajících jablek a prohřátého dřeva.

Štěbetání hejna vrabců rozčiluje Kaulího, pětiletého psa plemene jack russel, který nás před opeřenými drzouny „hlídá“. Často se radostně plete pod nohama a kolem podpůrné hole své majitelky, která si život bez něj už nedokáže představit. Stejně jako bez práce na zahradě, tvorby, knih a knihovny, a hlavně dětských čtenářů.

Důležité dědictví železnobrodské sklářské školy

Železnobrodská sklářská škola dodala životu „venkovanky“ Jitky Šidákové úplně nové obzory. Pronikla do dějin umění, navštěvovala galerie, obdivovala skláře a brusiče. A i když pak v oboru nepracovala, dodnes v ní tato inspirace zůstává.

Jitka Šidáková před svým domem v Sobčicích

Pořád něco vymýšlí, zaměstnává ruce, tvoří, obdarovává, připravuje jednoduchou tvorbu hlavně pro dětské ruce. Je to i odkaz k jejímu působení v sobčické mateřské škole.

Tvorba a četba jsou pro děti důležité

Naše závěrečné návštěvní zastavení se pak přirozeně přesouvá do maličké místní obecní knihovny, která sídlí v budově obecního úřadu.

Čtěte také

Potkávám se tu s prvními natěšenými návštěvníky - Amálkou a Prokůpkem, které kromě knížek a časopisů čeká i výroba v tradiční dílničce paní Šidákové.

Ukazují mi společně pasovací předmět, velkou vařečku s pentlemi, která už pamatuje hodně pasovaných ročníků čtenářů. Za „milou“ paní Šidákovou, jak Amálka paní Jitce říká, se rádi vracejí, i když už třeba studují na vysokých školách.

Úřad i knihovnu čeká v dohledné době stěhování z nevyhovujícího prostoru do nově opraveného domu na sobčické návsi. A tak přeji Jitce Šidákové, aby v ní prožila ještě hodně knihovnického a tvůrčího času, ale hlavně radosti.

S úsměvem se tomu brání: „Už jsem stará - a víte, jak to je… jako v té pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Těším se na nového „převozníka“, kterému už budu moci sobčické knihovnické „veslo“ s klidným svědomím předat.“

V roce 2015 získala Jitka Šidáková ocenění Knihovnice roku Královéhradeckého kraje. Je kronikářkou obce a prezentuje se také jako autorka omalovánek, které vychází tiskem.

Pořad připravila Vlaďka Widová.

Spustit audio

Související