Dobříš přesune památník rudoarmějce. Nezemřel při bojích, ale po pádu z auta

„Místní komunisté tenkrát potřebovali hrob hrdiny, kterému by se mohli klanět. Problém byl v tom, že první sovětští vojáci, respektive rudoarmějci, dorazili na tancích v okamžiku, kdy už tu minimálně hodinu žádný německý ozbrojený voják nebyl. Žádný tak nepadl,“ popisuje historik Jan Michl.

Rudoarmějci ale v Dobříši zůstali až do srpna 1945.

Souhlas s přemístěním desky dostalo město už koncem června od ministerstva obrany|foto:Tomáš Maleček, Český rozhlas

„Lovili ryby granáty, hodně pili, neovládali dopravní předpisy a prostředky, takže jich tu hodně zahynulo. Vybrali si tak hned toho, který zahynul jako první – když se tu stavěly ubikace, tak z nějakého důvodu vypadl v serpentině u zámku z náklaďáku, ve kterém se vozilo dřevo,“ vysvětluje historik.

Toho komunisté v 70. letech využili a vojáka označili za hrdinu, který padl při osvobozování města. Zemřel ale někdy v období mezi 12. a 20. květnem.

„Bylo jasné, že nemohl padnout v boji, takže se kolem toho hodně mlžilo a na pomník se napsalo, že padl v květnu,“ dodává historik.

Deska patří na hřbitov

Vedení města se nyní rozhodlo pomník s nápisem „Zde padl v květnu 1945 v boji proti fašismu hrdina Sovětského svazu nadporučík A. F. Saveljev“ přesunout.

„Rozhodli jsme se na základě toho, jak se nyní snažíme na historii dívat objektivně i toho, co říkají historici, tedy že i v České republice máme spoustu pomníků, které vlastně nemají žádné historické opodstatnění. Na základě toho jsme se rozhodli, že zkusíme pomník přestěhovat tam, kam patří. Deska patří na hřbitov, nepatří na místo, kde někdo vypadl z náklaďáku,“ říká starosta Pavel Svoboda (ODS).

Rudoarmějci v Dobříši zůstali až do srpna 1945|foto:Tomáš Maleček, Český rozhlas

Spojení „padl v boji proti fašismu“ pak na desce výhledově nahradí sousloví „tragicky zahynul“.

Souhlas s přemístěním desky dostalo město už koncem června od ministerstva obrany. Historik Eduard Stehlík připomíná, že umisťování podobných desek v obcích bylo ve své době standardem.

„Celá řada vojáků Rudé armády, kteří přišli o život na území Československa v období po skončení bojů, byla zpětně vydávána za bojovníky, kteří padli právě v době bojů. Tomu odpovídá i umístění pamětních desek na centrálních místech v obcích a městech a vytváření legend k jejich příběhu,“ uzavírá Stehlík.

Podobných desek připomínajících rudoarmějce, kteří zahynuli až po skončení války, jsou v Česku stovky.