Dodnes se tam válí cvičné pumy, tanky i celá letadla z druhé světové války, vypráví archeolog zážitky z Finska

20. říjen 2022

Mezinárodního výzkumu ve Finsku se zúčastnil archeolog války z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Tomáš Pancíř. Spolu s kolegy z jiných zemí se vydal po stopách válečných událostí let 1939 až 1945 na území této severské země. Některé okolnosti druhé světové války tam totiž ještě nejsou dobře zmapované.

„Zkoumali jsme německé vojenské základny z období druhé světové války, kdy Němci spolupracovali s Finskem a vybudovali tam rozsáhlou síť vojenských táborů, výcvikových i zajateckých, dále letišť a podobně. Po odchodu ze země veškeré tyto komplexy vypálili,“ líčí Tomáš Pancíř.

Mezinárodní vědecký tým si dal za cíl tyto rozlehlé areály prozkoumat, zaměřit, přenášet do map, a tak přispět k dokumentaci a budoucí ochraně upomínek druhé světové války.

Ta neměla na území Finska jednoznačný průběh. „Na počátku, v letech 1939 až 1940, proběhla známá Zimní válka, v níž Finsko válčilo se Sovětským svazem. Následně kontinuální válka, kdy si Finové uzmuté území brali od Rusů zpátky, i za pomoci německé ofenzivy na východě,“ připomíná archeolog.

„A v závěru druhé světové války, v letech 1944 a 1945, pak došlo k méně známému konfliktu, který se  odehrál převážně na území finského regionu Laponsko. Finové se vymanili z německého područí a spolupráce a vytlačili Němce ze země. Podařilo se jim to i díky příměří, které naopak uzavřeli se Sovětským svazem právě za tímto účelem,“ dodává.

K poznání o průběhu válečných událostí přispěli právě i vědci z mezinárodní expedice Luftgau Finland. Jejich cesta začala ve městečku Oulu, následně se pohybovali z místa na místo po vytipovaných lokalitách.

Čtěte také

„Začali jsme na velké vojenské základně Kemi, kde jsme mapovali nejrůznější zákopy, zemljanky, okopy, ale i pozůstatky někdejších hangárů a podobně. Zanášeli jsme je na mapu a vygenerovali model, aby se veřejnost dozvěděla, jak ta místa vypadala,“ popisuje archeolog války.

Tímto způsobem se vědci posouvali Finskem směrem na sever, do řídce osídlených oblastí Laponska až k polárnímu kruhu. „Nejsevernějším dosaženým bodem bylo druhoválečné letiště Kaamanen, kde člověk vidí nejrůznější ponechané automobily, rozstřílené motorky, kamna po Němcích,“ říká Tomáš Pancíř.

„To je nepolíbená krajina, kde ještě leží třeba i betonové cvičné pumy, na kterých Luftwaffe trénovala shoz, těch je tam celý hřbitov, desítky až stovky kusů. Nebo se tam jen tak válel opuštěný německý tank. To už tady nikde není, u nás se po válce kov sbíral, protože byl nedostatkový, i dřevěné stavby si lidé rozebírali na otop. Ale tam, na dalekém severu, se válí i celá letadla. Ty památky tam dodnes leží, jako by je tam někdo nechal včera,“ vypráví.

Celý rozhovor o zajímavém výzkumu archeologa války Tomáše Pancíře si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.