Domek Prokopa Diviše

V romanticky vyhlížející roubené chalupě, dnes Domku Prokopa Diviše, to ale nebylo.

Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek, se narodil v Helvíkovicích u Žamberku 26. března 1698. Životní a vědeckou dráhu slavného vynálezce zemněného bleskosvodu dnes připomíná expozice v roubeném stavení. Tuto chalupu lidé často považují za rodný domek Prokopa Diviše. Stavení ovšem ze sedmnáctého století nepochází, vzniklo později. Podle výšky stropu světnice lze objekt řadit nejvýše do první třetiny devatenáctého století.

Čtěte také

Domek Prokopa Diviše je z hlediska historie a vývoje lidové architektury přesto cenný. Představuje totiž typický trojdílný roubený dům tzv. komoro-chlévního typu s dvoutraktovým uspořádáním světnice a světničky. V domku se dodnes dochovalo i torzo dýmníkové kuchyně.

Expozice Domku Prokopa Diviše|foto: Tereza Brázdová

Uspořádání tohoto typu vesnického objektu poznáme už zvenčí. Prozrazují ho tzv. zhlaví, tedy konce trámů roubení v nárožích a v úrovni příček. Z hlediska lidového stavitelství je zajímavé také použití jednoduché podstávky bez tzv. pásků. Tato konstrukce se používala k vynesení tíhy střechy, protože roubené stěny nenesou takový tlak v celém rozsahu stěny, ale pouze v nároží, resp. ve spojích roubených příček.

Tepelná izolace? Mech

Dobře patrné jsou dodnes i výmazy mezi trámy. K dosažení dobré izolace lidé kdysi používali mech nebo slaměné provazce a z vnější i vnitřní strany stavby pak stěny pokrývali hliněnou mazanicí. Ta nejen skvěle tepelně izoluje. V případě, že je vytvořena nejen ve spáře mezi trámy, ale v celé ploše roubení, chránila dům před požárem.

Domek Prokopa Diviše|foto: Tereza Brázdová

Domek Prokopa Diviše patří pod správu Městského muzea v Žamberku. V historické světnici si můžete prohlédnout dobové vybavení vesnického domu osmnáctého a devatenáctého století. Další část expozice zachycuje nejdůležitější okamžiky cesty Prokopa Diviše za vzděláním a dráhu premonstrátského kněze a nadaného vědce.