Doufám, že rozdávám lidem radost. Daniela Maternová vymýšlí podobu hradeckých městských záhonů
Hradec Králové rozkvete, stovky nových stromů, desítky druhů květin, návrat k mozaikovému sečení chystají na letošní rok Technické služby Hradec Králové. Pozvání k rozhovoru přijala Daniela Maternová, která ví o všem novém a kromě toho také vymýšlí z jakých rostlin budou hradecké záhony složeny.
Na hradeckých náměstích a v parcích se nad krásou záhonů dojímáme. Danielo, vaší prací je rozdávat radost, vnímáte to tak?
Doufám, že tomu tak je.
Když začne krajské město hrát všemi barvami, do toho svítí slunce, víte, kolik lidí má hned lepší náladu?
Doufám, že co nejvíc. Protože tato doba není úplně ideální a vše je hektické. Na všechny to doléhá.
Nové návrhy vznikají okamžitě ve chvíli, kdy jsou všechny letničky vysazené. Takže už v červnu se ví, co tam bude příští rok.
Daniela Maternová, Technické služby Hradce Králové
Úplně první nám tradičně vykoukly krokusy na náměstí Svobody, to je také vaší zásluhou?
Jsou to určitě výsadby, který jsme udělali v minulosti. Cibuloviny se tradičně sází na podzim, jsou to nejodolnější a nejhouževnatější cibuloviny, které jsou na trhu, a už tam nějaké roky jsou.
Je to první radost po zimě. Jak vykouknou krokusy, tak si člověk řekne, že jaro už přichází.
Určitě. Ale já vždy říkám, že bychom neměli přehlížet ani takové ty obyčejné věci, které nám příroda dává. Třeba obyčejné sedmikrásky, které kvetou i v zimě, když nejsou pod sněhem.
Čtěte také
Když se vrátím k těm krokusům, máte je ráda? Nebo jací jsou vaši květinoví favorité?
Já krokusy vnímám, že jsou jednoduché, ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása. Takže i ty jednoduché rostlinky jsou krásné a přírodě nebo oněm původním druhům jsou bližší. Já je mám ráda. Asi víc, než kde je snaha to přešlechtit, vymýšlet nějaké inovace, které se ne vždy musí povést. Původní věci jsou krásné.
A vaše nejoblíbenější květina?
Já mám moc ráda pivoňky. Ale mám ráda i růže. A z nich, protože škála růží je obrovská, mám ráda zase odrůdy, které jsou podobné pivoňkám. Ty úplně miluji.
Tak to bychom si rozuměly. Ale ve vašich návrzích pro městskou zeleň asi zrovna tyto květiny nemohou hrát prim?
Pivoňky nejsou úplně ideální do městského prostředí, to je spíš záležitost na zahrádky. Růže samozřejmě po městě máme, ale je s nimi obrovská práce.
Čtěte také
Svrbí vás už prsty v těchto jarních dnech?
Já už jsem včera pracovala doma na své zahradě, snažím se do toho zapojovat i své děti. Dokud cítím nějak intuitivně, že je ještě zima, tak zahradu nechávám spát, ale už jsem včera na zahradě byla a budu pokračovat.
Co bude nového ve městě? Máte nějaké nové rostliny, na které se můžeme těšit?
Budou samozřejmě tradiční letničkové záhony, ovšem opět jiné, snažili jsme se tam zařadit nějaké novinky, těch bude 10. Celkový počet letniček bude téměř 55 000, tedy včetně těch, které budou vysazeny i na hradecké hřbitovy, na které se zapomíná.
Někde jsem zaregistrovala, že se začnou jiřinky a krásenky objevovat.
Určitě, begonie a afrikány, těch je největší počet, který tradičně do města dáváme. Jsou to osvědčené květiny, takže v tom pokračujeme a jen vypíchneme nějaké novinky, které někde vyzkoušíme. Pokud se osvědčí, tak je znovu zařadíme a snažíme se s nimi pracovat dál. Samozřejmě někdy se i stane, že se něco neosvědčí, to potom vypouštíme.
Registrujete, že se lidem líbí, jak pracujete se záhony?
Na to je ještě brzy. Ta práce se teprve projeví.
Čtěte také
Návrh každého záhonu asi nějaký čas zabere. Už máte všechno architektonicky vymyšleno?
Nové návrhy víceméně vznikají okamžitě ve chvíli, kdy jsou všechny letničky vysazené. Já se do toho pouštím hned, nechci to odkládat, protože i výběrová řízení, která na to navazují, musí být včas připravená. Takže už v červnu se ví, co tam bude příští rok.
Uklidňuje vás také pohled do zeleně, nebo to u vás už neplatí?
Určitě. Já bydlím u lesa, mám za domem les a rybník, pro mě to je strašně nabíjející a uklidňující. Na sídlišti bych asi umřela.
Považujete Hradec Králové za zelené město?
Myslím si, že ještě relativně ano.
Zlí jazykové tvrdí, že pověst zachraňují především městské lesy a že samotné město na tom není statisticky v porovnání s ostatními tak dobře.
To já úplně neposoudím, nejsem tak zcestovalý člověk a nejsem statistik, nicméně se snažíme o to, co tady máme, se pečlivě starat, s tím nejlepším vědomím a svědomím. Nechci mluvit za občany, jak zeleň ve městě vnímají, možná bychom potřebovali, aby nám s tím pomohli, aby nám naši práci nehatili.
Kácení stromů, to je výbušné téma. Hradečané se ovšem bijí o každý strom jako lvi, je to dobře?
Je třeba vědět, co za tím kácením vlastně je. Je potřeba nahlédnout, jaké jsou opravdové důvody. Proč se ten strom kácí. Samozřejmě je to ožehavé téma, zvlášť v této době, kdy se mění mikroklima a každý pokácený strom může být vnímán negativně. Nicméně je to přirozená obnova, která k tomu patří. Když to přirovnám k lidem, tak i stromy jsou živé organismy, lidé umírají, rodí se noví, tak je potřeba i stromy obnovovat a myslet na další generace, aby tady po nás něco zůstalo.
Čtěte také
Každý pokácený strom vzbudí v lidech emoce, se kterou si člověk úplně neví rady.
Přístup lidí je různý. Nikomu to asi nelze zazlívat, ale musíme k tomu přistupovat i trošku racionálně a přihlížet na praktickou stránku, na bezpečnost ve městě. Přeci jen jsme to my, kdo za to nese zodpovědnost, a na to lidé hodně zapomínají.
Nové stromy vybíráte podle jakých kritérií?
Za poslední rok jsou to hlavně kritéria praktická, to znamená, aby ten strom byl funkční v rámci klimatických změn, které přicházejí. Samozřejmě upouštíme od dřevin, které s tímto počasím bojují, ale je to trošku boj s větrnými mlýny, musíme přihlížet i na stanovištní podmínky. Nebudeme sázet strom, když víme, že na daném stanovišti neporoste.
Mé oblíbené místo v Hradci Králové je v Šimkových sadech. Jsem milovník trvalkových záhonů a tam je považuji za zdařilé.
Daniela Maternová, Technické služby Hradce Králové
Skladba výsadby je velmi pestrá, ale všimla jsem si správně, že javory dominují?
Poslední roky jsou to převážně javory babyka, javory mléče, javory kleny, musím říct, že se docela osvědčují a vegetují. Trošku bojujeme s břízami. Těm se poslední roky nedaří.
Čtěte také
Ještě se zmiňme o mozaikovém sečení. Budete nechávat někde i vzrostlou trávu?
Mozaikové sečení se určitě bude opakovat jako v loňském roce. Troufnu si říct, že bude na stejných místech, kde se prováděly. Bude se s tím pracovat zase s nějakými zkušenostmi, který vyplynuly z minulých let. Budeme se jinak starat i o květnaté loučky, které byly založeny. Jedna byla mezi třídou Edvarda Beneše a ulicí Na Potoce, ta byla už v předloňském roce založena. A loni byla nově založena květnatá loučka v Šimkových sadech.
Na závěr se vás zeptám, máte nějaké opravdu oblíbené místo v Hradci Králové?
Já se přiznám, že mám ráda v Šimkových sadech trvalkové záhony, které považuji za zdařilé. Já jsem prostě milovník trvalkových záhonů. V Šimkových sadech je to krásné.
Daniela Maternová z Technických služeb Hradec Králové byla naším dnešním hostem. Tak ať Hradec Králové sebevědomě dál vzkvétá. Děkuji za rozhovor a přeji, ať nová výsadba přinese lidem co nejvíc radosti.
Mockrát děkuji za pozvání. Na shledanou.
Související
-
V Hradci by neměla dešťová voda jen tak zmizet do kanálu. Město chystá koncepci jejího využití
Hradecký magistrát by chtěl do budoucna lépe hospodařit s dešťovou vodou. Tu zatím město moc využívat nedokáže, a to třeba ani na zalévání městské zeleně.
-
Díky zavlažovacím vakům by teď měly stromy lépe překonávat suché léto v Hradci Králové
Městské technické služby budou v Hradci Králové k vybraným dřevinám přikládat speciální pytle, ze kterých je bude voda pomalu zalévat až devět hodin.
-
Chcete mít krásný trávník? Musíte ho na jaře rozdýchat a dodat živiny!
Trávníkář Jan Šolc v naší radioporadně na téma: péče o jarní trávník. Chcete krásný trávník? Začněte s péčí co nejdříve!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
