Dříve slum, dnes bydlení se zahradou. Prošli jsme pražské nouzové kolonie s Davidem Platilem

16. květen 2023

Nejchudší obyvatelé Prahy žili v nouzových koloniích. Byly to vyloučené lokality a „bahno Prahy“, jak popisuje jejich fanoušek a znalec David Platil. Dnes by tam ovšem klidně bydlel.

Ve 20. a 30. letech si nejchudší obyvatelé zabírali nekvalitní pozemky na okrajích Prahy a stavěli si tam vlastníma rukama nouzové domky ze dřeva, z cihel ze zbořenišť, z bedýnek, ze všeho, co se dalo levně získat. Často využívali také vyřazené vagóny: „Kolonista zajel do nádraží Bubny, za nějakým 650 až 700 korun československých pořídil vyřazený vagón a ten si za určitý obnos nechal dovézt do kolonie. Vagóny mohli obezdívat, dát podezdívku, zateplovat…,“ popisuje David Platil, jak vznikala improvizovaná obydlí.

David Platil

David Platil shromažďuje o starých koloniích informace, vzpomínky, fotografie a publikuje je na webu Bahno Prahy. „V dobové literatuře a v novinových článcích jsou kolonie chápány jako vřed na hlavním městě,“ říká.

To se ale změnilo. Lidé si domy upravili a zvětšili a z nouzových kolonií jsou dnes zahradní čtvrti s vesnickým charakterem. Navštívili jsme rodinu Černouškových v jejich domku v bývalé kolonii v pražské Libni. „Bydlíte na vesnici, ale za sedm minut jste na metru,“ vysvětluje Petra Černoušková výhody. Celá rodina se ovšem musí vejít do dvou místností jako za časů první republiky. Jak se někdejší slumy změnily v žádané bydlení? Mohou nás nouzové kolonie inspirovat pro nynější bytovou krizi? A kde se ještě dá najít něco z prvorepublikového kouzla?

Ve 20. a 30. letech Praha rostla, lidí přibývalo, byla bytová krize. Je to v něčem podobné dnešku?

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.