Dumpster diver Petr vylovil i vyhozenou plachetnici
„Hele, mozzarella. Je sice trochu nafouklá, ale pes ji sní rád,“ hodnotí jeden ze svých nálezů dumpster diver Petr. Spolu se svou přítelkyní Anežkou právě loví potraviny v kontejneru supermarketu poblíž pražského Šáreckého údolí. Domů si odnesou dvanáct jablek, cuketu, bazalku v květináči a tři balení mozzarelly. Dnešní úlovek páru, který rozčiluje plýtvání, patří mezi ty slabší.
„Mrazák máme plný masa,“ tvrdí Petr, když nás provádí starou usedlostí v Šárce. Tu mají s Anežkou pronajatou zadarmo od člověka, který na údržbu domu nemá čas a je rád, že se o něj někdo stará. „Teď jsem našla tři kila rýže a tady jsou jen různé druhy mouky,“ ukazuje nám Anežka skříň v malé kuchyňce, která je plná k prasknutí. „Za poslední rok jsme byli v obchodě jenom párkrát, protože všechno máme. Když jsme šli, potřebovali jsme kafe, zubní pastu nebo olej.“ Pár si ale nemusí kupovat ani matraci nebo telefon. Oboje našli zrovna den před naším setkáním. Největší nález se Petrovi podařil před pár lety v Karibiku, kam dostopoval lodí. V zátoce objevil potopenou plachetnici. „Tak jsem si ji vytáhl nahoru a opravil ji.“ Nakonec loď koupil, dohledal si jejího majitele, který mu ji s překvapením a vděkem prodal za pár set dolarů.
„Já do konťáků nechodím, protože bych chtěl ušetřit, ale protože se mi nelíbí, že se vyhazuje jídlo, které je naprosto v pořádku,“ říká Petr, když nás hostí čajem z vyhozených bylinkových sazenic a exotickými sušenkami, úlovkem z nedávného stopu do Turecka. „A určitě to není tak, že kdyby vymysleli nějakou alternativu, jak s tím jídlem nakládat, že bychom byli smutní,“ doplňuje ho Anežka.
Alternativy se občas objevují. Minulý týden byla ve Francii schválena norma, podle níž musí řetězce věnovat neprodané potraviny na charitu, farmám pro zvířata, na kompostování nebo využití v energetice. Loni v červenci se zase jeden britský řetězec rozhodl, že neprodané potraviny zpracuje jako bioodpad a zdroj energie pro své pobočky. U nás ovšem zatím nic podobného nehrozí. Pro obchody je stále levnější jídlo vyhodit než s ním nakládat dobročinně. V případě předání jídla charitativním organizacím by totiž řetězce musely platit patnáctiprocentní daň, za vyhození naopak neplatí nic.
Problém by podle Petra mohl být i v postihu za případné (i když podle něj neobvyklé) zdravotní potíže spojené s podáváním potravin z odpadu: „Neziskovka by neměla být zodpovědná za to, když někdo pak dostane průjem bůhví z čeho a řekne, že to je od nich. Ale není to tak, že když berete z konťáku, jsou to špinavé věci. Jen je potřeba si to ohlídat.“ Potraviny z kontejnerů jsou podle něj bezpečné, pokud jsou zabalené, a neměly by se prý brát věci ode dna. Měli bychom také připomenout, že dumpster diving je možné interpretovat jako krádež – obsah kontejneru totiž stále někomu patří. Každopádně se už i v Česku objevují iniciativy, které se snaží aktivně bojovat proti plýtvání: ať už jsou to potravinové banky, nebo sdružení Food Not Bombs a Zachraň jídlo. Ke Francii a zákonu o povinném odevzdávání neprodaného jídla máme ale ještě daleko.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
