EK je pomalá a neochotná riskovat. Výsledkem je nedostatek vakcín, kritizuje europoslanec Vondra

Vrcholní představitelé orgánů Evropské unie a zástupci firmy AstraZeneca s obtížemi hledají východisko ze sporu o snížené dodávky vakcín pro země sedmadvacítky. Počínali si zástupci Evropské unie při zajišťování vakcín tím nejlepším možným způsobem? Bylo možné udělat víc? Tomáš Pancíř se ptal člena výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví Evropského parlamentu Alexandra Vondry z ODS.

Představitelé EK vyzývají společnost AstraZeneca, aby dodržela smlouvu a dodala původní množství vakcín. Šéf firmy ale tvrdil, že snížení dodávek není v rozporu se smlouvou. Kde je pravda?

Čtěte také

Neumím pískat spor mezi EK a Astrou Zeneca, protože nikdo z nás europoslanců smlouvu neviděl, ta je důvěrná jako většina obchodních smluv. Žádali jsme rozkrytí, ale když se to uzavíralo, tak za nějakých podmínek a ta důvěrnost byla jednou z nich. Ale myslím si, že redukovat to jenom na nějaký spor s firmou Astra Zeneca, nebo dokonce hrozit firmě znárodněním, jak předváděla komunistická poslankyně Konečná, je úplný nesmysl. Tady skutečně EU selhala. Vidíme v přímém přenosu, jak selhává česká vláda v organizaci vakcinační strategie, stříkačky shání na poslední chvíli, neměla to připravené. Ale i kdyby to nakrásně připravené měla, jako třeba jihočeský hejtman Martin Kuba, který se inspiroval Německem a Izraelem, tak je to stejně houby platné, protože vakcín je a bude ještě dva měsíce velký nedostatek.

Co podle vás měla EK udělat jinak?

Všechno, co udělala EK a předtím EU bylo vlastně špatně. Je nutné jít s pravdou ven – loni na jaře, když udeřila pandemie, jsme žádali, aby byl předělán evropský rozpočet, aby hlavní prostředky šly do boje s virem, jak ve zdravotnictví, tak v ekonomii. Ale většina chtěla, ať to dáme na zelená opatření na záchranu planety, na opatření, která se projeví někdy za 50 let. Čili EK a EU daly málo peněz, Američané dali na vývoj vakcín 18 miliard dolarů… Všichni ostatní – počínaje Spojenými státy, konče Velkou Británii, Izraelem a dokonce arabskými státy – Evropu přeplatily. Tak ať se nediví, že je nedostatek vakcín.

Bylo podle vás chybou, že členské státy pověřily EK společným nákupem?

To bych z pohledu České republiky neřekl, protože nevěřím, že Andrej Babiš s Milošem Zeman by dokázali sjednat lepší deal. Myslím si, že bychom na tom možná byli ještě hůř. Společný postup jsem podporoval, ale to neznamená, že nemáme identifikovat chyby. A ty chyby jsou zcela symptomatické a příznačné, na tomhle se ukazuje velká slabost evropských institucí.

Co by si z toho EU a EK měla vzít? Třeba změnit pravomoci? Plyne z toho nějaké poučení?

Nemyslím si, že řešení je více kompetencí pro evropské orgány, protože se ukazuje, že těch kompetencí, které mají, stejně neumí využít. Problém je v tom, že by politici v EU měli vzít rozum do hrsti a řešit to, co nás skutečně pálí. A ne nějaké vzdušné zámky za dvacet, třicet let.

Může to, co se děje kolem vakcín, vést k posílení euroskepticích postojů v jednotlivých zemních EU? A mělo by Česko bez ohledu na EU koupit vakcíny od dalších výrobců třeba z Ruska nebo Číny? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.