Emo se vrací! Vytahujeme klenoty z devadesátkové emo hardcorové pokladnice

21. leden 2024

V poslední době vše nasvědčuje tomu, že se nám otočil další punkový cyklus a do středu zájmu se začíná vracet emo hardcore devadesátkového střihu. Vzhledem k tomu, že osazenstvo Špíny, v čele s Juditou a Šamanem, k tomuto žánru chová neskrývanou náklonnost,  věnujeme mu celý aktuální díl. A zaměřili jsme se na americké kapely, které sice po třech desetiletích upadly částečně v zapomnění, zároveň patřily mezi základní kameny tohoto stylu a rozhodně mají co nabídnout i dnes.

Čtěte také

Když se řekne americký emo hardcore z devadesátek, většině vytanou na mysl dlouhá intra, rozvrzané kytary, melancholické riffy, vypjaté vokály a recitativy, které svírá v pevném objetí nezbytný, bytostně špinavý zvuk. Podobně, jako tomu bylo například u marylandských Moss Icon nebo kalifornských Still Life. Obě zmíněné kapely, spolu s dalšími, patří k těm slavnějším z emo hardcorového kánonu, na které prach zapomnění nestihl dosednout. Špína tak hledala v temných zákoutích one- až four-way splitů i v katalozích mikrolabelů.

A připomněli jsme si opravdové poklady. Ať už se jednalo o Anasarca, jejichž zpěvák Nick Pimentel se mimo jiné věnoval grafické práci a podílel se vizuálně na deskách French Toast nebo Q & Not U, či o v pozdějších letech free-jazzem načichlých Cerberus Shoal. Do hledáčku se nám dostali i v zahraničí provařenější Don Martin Three a jejich songy paradoxně nabité pozitivitou. Špíní melancholickou emocionální hodinku neminula ani saxofonová infúze, kterou dodali Constantine Sankhati.

Která témata byla pro dřevní emo hardcory stěžejní? Kdo sázel na dlouhá táhlá intra a koho spíš strhla vlna emo violence? Jak se projevovaly jazzové vlivy a kdo tyto tendence naplnil? Jak byli tehdejší emo hardcoristi provázáni s washingtonským labelem Dischord? Při poslechu kterých kapel nám pořád naskakuje husí kůže? A především – vrací se opravdu emo hardcore? Poslechněte si celou Špínu ze záznamu!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.