Eva Hrnčířová: S novou zimou je tu nová covidová vlna. Co přinese tentokrát?
Ještě na začátku roku si leckdo mohl myslet, že tuto zimu už koronavirus lidem život ztěžovat nebude. Opak je bohužel momentálně pravdou, navzdory tomu, že se miliony Evropanů nechaly naočkovat dvěma dávkami vakcíny. I když proočkovanost je nejsilnější na západě a slábne směrem na východ – starý kontinent bez ohledu na to právě zahajuje regulérní čtvrtou vlnu epidemie.
A nejdůležitější otázka je, jestli bude tak ničivá jako tři předcházející, kolik jí padne obětí a co budou muset ještě Evropané v této sezóně obětovat ze svého životního stylu.
Čtěte také
Čísla jdou razantně nahoru prakticky všude. Minulý týden Evropa a Střední Asie reprezentovaly společně 60 procent celkových světových nových případů covidu a polovinu všech úmrtí. Světová zdravotnická organizace Evropu opět označuje za epicentrum. Jestli se budou křivky dál vyvíjet tímto směrem, do února příštího roku může podle ní zrádný virus připravit o život další půlmilion lidí.
Co s tím? I když Nizozemsko bylo v prvních vlnách v opatřeních v porovnání třeba se sousední Belgií velmi laxní, nyní už zavádí restrikce. Roušky ve vnitřních prostorách, které se už nenosily, sociální rozestupy a vláda požaduje opět alespoň částečnou práci z domova. Do restaurací, muzeí nebo zábavných parků – výhledově možná i do práce – pouze s certifikátem o bezinfekčnosti. Země tulipánů má přitom naočkovaných víc než 84 procent obyvatelstva, jeden z nejvyšších podílů v Evropské unii. Odborníci ale upozorňují, že vakcíny proti zmutovanému viru nestačí. Nejúčinnější jsou v kombinaci s řadou omezení v běžném životě.
Do škol jen s certifikátem?
Je to poněkud frustrující poznání pro celou Evropu na prahu zimy. Jak se k tomu postavit? Jisté je, že na cokoli, co by opět vyčerpávalo ekonomiku, politici jen stěží kývnou – větší ztráty si už nedokážou představit. Zavřít zase restaurace, společenská a kulturní zařízení? Argument mentálního zdraví po téměř dvou letech táhnoucího se covidového marasmu není rozhodně lichý, třeba v Belgii se o něm mluví už více než rok. Uvrhnout lidi do dalších, i když částečných, lockdownů s tím, že vlastně očkování v jejich životech mnoho nevyřešilo, je těžko obhajitelné.
Čtěte také
Zatímco se tedy rozjíždějí třetí dávky vakcín pro nejzranitelnější skupiny obyvatel, začíná se také mluvit o těch prvních pro nejmladší. Ve Spojených státech amerických už úřady schválily vakcínu Pfizer-BioNTech jako vhodnou pro děti od pěti do jedenácti let. Na starém kontinentě se čeká na souhlas Evropské lékové agentury. Není moc důvodů si myslet, že by řekla úplný opak, než jaké bylo rozhodnutí amerických úřadů. To znamená, že jsme na prahu rozhodování o očkování dětí.
Každá vlna celé této šílené pandemie tak Evropu posouvá vždy někam, kde si předtím nedokázala představit, že bude. A proč se vlastně budou děti očkovat, když doposud platilo, že koronavirus je tak výrazně neohrožuje? Je na konci této zimy omezení, že děti budou chodit do škol jen s očkovacím certifikátem? Těžko věřit tomu, že se z vakcín pomalu krok po kroku s novými mutacemi nestal i velmi udržitelný byznys pro všechny zúčastněné. S kolikátou dávkou skončí?
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
