Eva Svobodová: Argentinské prezidentské volby – je nebezpečí pro demokracii reálné?
V Argentině se v neděli budou konat prezidentské volby. Země si letos připomíná 40 let od pádu vlády vojenské junty a přechodu k demokracii. Existuje možnost, že 10. prosince, na výročí inaugurace prvního demokratického prezidenta Raúla Alfonsína, do čela státu usedne krajně pravicový kandidát Javier Millei, který klimatickou změnu považuje za socialistickou lež, chce zakázat interrupce, deregulovat trh se zbraněmi nebo zlegalizovat obchod s vlastními orgány.
Volby se v Argentině odehrávají v situaci, kdy inflace meziročně dosahuje 130 procent a kolem 40 procent občanů žije pod hranicí chudoby. Tradiční štěpení mezi spíše etatistickou částí politiky reprezentovanou Sergiem Masou, kandidátem peronistické koalice, a protržní kandidátkou Patricí Bullrich, přestává velkou část občanů zajímat. Krajně pravicový kandidát Javier Mileil, který si díky excentrickému účesu i agresivnímu chování získal pozornost nejen Argentinců ale také světových médiích, v srpnu vyhrál celoargentinské primárky.
Čtěte také
Problém inflace, chce Milei vyřešit tzv. dolarizací ekonomicky, kdy by de facto nechal zrušit argentinské peso a nahradil ho americkým dolarem. Což by prakticky znamenalo, že se Argentina vzdá možnosti suverénně rozhodovat o své monetární politice.
Dosavadní úspěch Javiera Mileiho je bezpochyby odpovědí na neschopnost vyřešit problém stále rostoucí inflace, mezi jejíž příčiny patří opakované devalvování pesa nebo půjčky v amerických dolarech, které vzhledem ke kondici argentinské měny a stagnaci ekonomiky není země s to splácet. Peronistické, kteří v zemi během posledních desetiletím nebyli schopni problém inflace vyřešit, se zdají být zdiskreditování.
Proto v kampani Sergia Massy téměř absentuje současný prezident Alberto Fernández i jeho vice prezidentka a bývalá prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner. Zdiskreditovaná se do velké míry zdá i pro tržně orientovaná část politiky – byl to nakonec právě pravicový prezident Mauricio Macri, který během svého mandátu přijal snad největší půjčku v historii Mezinárodního měnového fondu.
Čtěte také
V průběhu 90. let Argentina zprivatizovala značnou část svých podniků. Jedna z mála věcí, které libertarián Milei může ještě privatizovat, je jednak zdravotnictví či školství – zbytky sociálního státu držící společnost ještě pohromadě, a pak také těla samotných Argentinců. Mezi jeho provokativní teze patří totiž například legalizace prodeje vlastních tělesných orgánů, což může být podle politika prostě jen další příležitost pro rozšíření trhu.
Naopak svobodně by se svými těly neměly nakládat ženy. Milei chce postavit mimo zákon umělé přerušení těhotenství, které si Argentinky prosadily teprve před pár lety. Právě misogynní rétorikou dokázal Milei na jednu stranu zaujmou část mužské populace. Na druhou stranu se proti němu zorganizovala široká feministická koalice.
Demokracie v ohrožení
Mnozí pociťují, že je demokracie v Argentině v ohrožení. Existuje možnost, že Milei vyhraje už v prvním kole – a to v případě, že by získal více než 45 procent hlasů nebo 40 procent s desetiprocentním náskokem. Poznámky o větším zapojení armády v případě protestů působí v zemi, která si prošla brutálním vojenským režimem, upřímnou hrůzu.
V případě, že se bude na konci listopadu konat kolo druhé a Milei se utká buď s levicovým Sergiem Masou nebo pravicovou Patrícií Bullrich, nemá příliš naděje na úspěch. Právě kvůli schopnosti proti sobě poštvat velké množství občanů.
Milei nakonec může přimět argentinskou politickou scénu, aby se probudila a začala hledat řešení patové situace. Už teď je ale jisté, že se mu podařilo do velké míry určit, o čem a jak se bude během těchto voleb debatovat.
Autorka je politoložka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
