Eva Svobodová: Roztržka mezi francouzským prezidentem a předsedkyní vlády

11. červen 2023

Francie řeší první výraznější roztržku mezi premiérkou Elisabeth Borneovou a prezidentem Emmanuelem Macronem. Předsedkyně vlády se v rozhovoru pro Rádio J vyjádřila, že stranu Ressemblement national, tedy Národní sdružení, považuje stále za dědictví kolaboranta maršála Pétaina a ideologii strany za nebezpečnou.

Prezident Macron pak nepřímo premiérku okřiknul, když v projevu prohlásil, že „nemůžeme naší demokracii proti krajní pravici bránit na základě historických a morálních argumentů. Za prvé proto, že krajní pravice se transformovala, a zároveň proto, že má dnes velké množství voličů, kteří stranu nevolili kvůli její historii.“

Čtěte také

Francouzská média tak začala spekulovat, jestli se Macron nechystá premiérku vyměnit. Tak, jak to ostatně v posledních desetiletích francouzští prezidenti rádi dělávali.

Ze strany premiérky ale prohlášení nepředstavovalo lacinou politickou agitku. Elisabeth Borneová odpovídala na otázku moderátora, zdali považuje Národní sdružení za republikánskou stranu, nebo za pokračovatele odkazu maršála Pétaina, a to krátce potom, co s moderátorem hovořili o osudu jejího otce – ruského žida nosící původně jméno Bornestein, jenž byl součástí francouzského odboje za 2. světové války a přežil koncentrační tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Asi těžko mohla premiérka v rámci své osobní integrity odpovědět jinak.

Symbolické napomenutí 

Je symptomatické, že jablkem sváru mezi premiérkou a prezidentem se stává krajně pravicová strana Národní sdružení. Poté, co získala strana v posledních volbách do dolní sněmovny 89 křesel, panuje mezi politiky nejistota, jak k ní přistupovat. Emmanuel Macron měl do teď celkem jasno. O Marine Le Penové, se kterou se střetl v druhém kole prezidentského klání, hovořil stále jako o krajně pravicové kandidátce.

Čtěte také

I proto možná symbolické napomenutí Borneové vede k otázkám, jak dlouho se ještě premiérka v úřadu udrží. Politička více méně splnila svůj úkol při prosazení nejdůležitějšího bodu Macronova programu, kterým byla důchodová reforma.

Jelikož tento krok vyvolal v zemi sérii často násilných demonstrací a rozchod velké části Francouzů s Macronovou politikou, prezident by se mohl premiérky spjaté s reformou raději zbavit.

Čtěte také

Velmi pravděpodobně to ale v následujícím roce neudělá. Francii čekají příští rok nejen volby do Evropského parlamentu, ale v létě také olympijské hry, na které se prezident, jenž je rád ve světle reflektorů, jistě pečlivě chystá. Spíš se tedy bude snažit situaci v zemi uklidňovat a nesahat k výraznějším politickým změnám.

Macron navíc po prezidentských volbách minulý rok na jaře předznamenal, že předsedou vlády bude žena. Brzké odvolání Borneové by tak mohlo působit sexisticky. První premiérka Francie Édith Cressonová totiž ve svém úřadu vydržela jen 10 měsíců i údajně kvůli šovinistickému chování svých kolegů.

Málo charismatická

Čtěte také

V každém případě dlouhodobě vyvstává problém ideové odlišnosti obou politiků. Macron se čím dál tím víc posouvá doprava k neoliberálnímu pojetí malého státu.

Borneová naopak přeci jen strávila výraznou část své dosavadní kariéry ve státní správě po boku levicových politiků, jakými byli například socialisté Lionel Jospin nebo Ségolène Royalová. Její osobní příběh je navíc ztělesněním republikánského ideálu a spíš silného státu. Po sebevraždě otce se v 11 letech stala sirotkem a vystudovat mohla i díky podpoře francouzského státu.

Eva Svobodová

Elisabeth Borneová je pro některé Francouze málo charismatická, nevýrazná nebo příliš „techno“. To ale nakonec může být i její výhoda. Do francouzské politiky agresivního vůdcovství přináší klidnější politický styl. Možná nakonec politička přežije nejen olympijské hry. Jen těžko si ji ale lze představit jako možnou Macronovu následovnici v prezidentském úřadu.

Autorka je politoložka

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.