Eva Tvrdá: Slunce a piškoty. Dvanáct anonymních dopisů aneb Cesta k paranoi

30. červenec 2023

Šilheřovická prozaička Eva Tvrdá se ve svých knihách systematicky věnuje složité historii hlučínského Slezska. Píše ale také detektivní příběhy a novely či povídky se silnými ženskými hrdinkami.

Čte: Petra Kocmanová
Připravila: Eva Lenartová
Zvuk: Vojtěch Dluhý
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 30. 4. 2022

V Rozhlasovém listování tentokrát uslyšíme povídku s názvem Slunce a piškoty. Nedejme se mýlit optimistickým titulem, ledacos naznačuje už podtitul Dvanáct anonymních dopisů aneb Cesta k paranoi. Eva Tvrdá v příběhu totiž rozvíjí téma periodicky se opakujících nenávistných útoků z neznámého zdroje.

Dá se něco takového hodit za hlavu, nebo musí přijít konfrontace? Ale s kým, když útočníka nikdo nezná?

Příběh o ročním traumatu ženy z malého města, kde si všichni vidí do talíře, uslyšíme v podání ostravské herečky Petry Kocmanové.

Eva Tvrdá

...se narodila v Opavě a žije v Šilheřovicích. Vystudovala pedagogickou fakultu v Ostravě, a historickou paměť kraje podle svých slov pořádně pochopila právě až na vysoké škole. O dvacet let později se pak stala tématem jejich knih.

Spisovatelka Eva Tvrdá

Čtenáře si spisovatelka získala už prvotinou Dědictví, která původně vycházela jako text na pokračování v lokálním měsíčníku Zrcadlo Hlučínska. Příběh o ženě, jejíž sny zničí válka, smrt manžela i rozdílné politické názory napříč rodinou, čerpal z obecné zkušenosti kraje. Když jí bylo dvaačtyřicet, vydala knihu vlastním nákladem. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Čtenáři byli překvapení, jak jsem mladá, mysleli si, že jsem válku zažila,“ usmívá se. A dodává, že její fiktivní příběhy čtenáři často přiřazují ke konkrétním osudům.

Hlučínsko – území, které je součástí opavského Slezska – je velkým inspiračním zdrojem spisovatelky Evy Tvrdé. Často o něm přemýšlí a příběhy z kraje, který se (až) v roce 1920 stal součástí Československa, prostupují i jejími knihami.

Oblast hlučínského Slezska bývala od poloviny 18. století součástí Pruska a pak Německa, tamní obyvatelé mluvili německy, ale také speciálním nářečím – „po našemu“, jak říká Eva Tvrdá. Proces „čechizace“ přerušila druhá světová válka, během které bylo Hlučínsko připojeno k Německu. Hlučínští muži museli pod hlavičkou Wehrmachtu rukovat do první linie a slezština se tehdy stala tajným jazykem.

autoři: Eva Lenartová , tif
Spustit audio