Fakír Romana Ďuriše: Cesta na hranici reality a iluze
Nechci, aby divák jen sledoval – chci, aby byl vtažen. A chci, aby náš hrdina, kluk, kterému už málokdo věří, byl v centru filmu. Tomu jsme přizpůsobili i obrazovou koncepci, práci s kamerou a kulisy, vysvětluje autor působivého dokumentu Fakír.
Slovenský režisér Roman Ďuriš přichází se svým nejnovějším filmem, který divákům servíruje nevšední zážitek na pomezí magického, ale chvílemi i brutálního realismu a psychologického dramatu. V jeho podání není fakír jen exotická postava z dalekých krajů ani cirkusák, který se do takové postavy převtěluje, ale symbol vnitřní síly a odvahy čelit vlastním démonům.
„Fascinuje mě schopnost člověka překonávat bolest – fyzickou i duševní. Fakír v mém filmu není cirkusovou atrakcí. Je to postava, která balancuje na hraně mezi utrpením a svobodou,“ vysvětluje Ďuriš. Obojí se přitom v životě tápajícího Dalibora spojuje. Protagonista filmu ví, co chce, ale není si jistý, jak na to.
Chlap propuštěný z vězení, který chce dělat pořádek v rodině
Fakír sleduje osudy Dalibora, mladého muže, který se vydává na cestu sebepoznání. Po skličující zkušenosti kriminálu se vrací na slovenský venkov vnitřně posílen, a s cílem pomoci tam, kde je to potřeba. Film je dost tísnivou, občas i krutou meditací o samotě, rodině, bolesti a lidské křehkosti. „Není to film pro každého, ale ti, kteří se na něj naladí, nebudou, doufám, litovat,“ věří Roman Ďuriš. Dosavadní ohlasy mu dávají za pravdu.
Velice pečlivě se přitom věnoval vizuální stránce i zvukovému designu svého díla. „Chtěli jsme s Daliborem jeho situace prožívat, jít s ním. Proto je na mnoha záběrech zezadu, a jdeme s ním do situací, které nejsou předvídatelné. Žádné krásné záběry s kamerou nastavenou vepředu, ale autentické chvíle žité tady a teď,“ vysvětluje Ďuriš. Jak jsme naznačili, spoléhá přitom na diváky, kteří půjdou s ním. A samozřejmě s Daliborem, který by se rád postavil na vlastní nohy, ale před tím chce udělat to, co pokládá za správné. Držme jim oběma palce.
Související
-
Dělal jsem to špatný i to dobrý, konec je nádherný. Standa Tišer vypráví svůj divoký životní příběh
Rozhovor s autory knížky Já byl frajer kluk Standou Tišerem, Marií Urbanovou a režisérem vltavské četby Jakubem Doubravou.
-
Zuzana Piussi: Pachová stopa je tak kritický dokument, že se ho lekla i televize
S režisérkou Zuzanou Piussi o jejím novém celovečerním dokumentárním filmu Pachová stopa. Snímek přijde do českých kin 30. ledna.
-
Romská princezna a hrdina válí v rytmu cimbálu – v Moravském divadle Olomouc i v nové knížce
V cimbálu může být skrytý životní příběh i humorná pohádka. V jakém rytmu zní? A kde se potkají? Odpovědi nabízí ArtCafé Terezy Liškové.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
François Rabelais: Pantagruel. Uštěpačný humor, orgie absurdna a formální nespoutanost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
