Fantazie ani fantasy nemá hranice. Ben Aaronovitch vytváří své příběhy v meziprostoru
Osmadvacátý ročník literárního festivalu a veletrhu Svět knihy se nezaměřil na spisovatele pocházející z nějaké konkrétní země, ale na autory bez hranic. A právě takovým je i britský spisovatel Ben Aaronovitch, autor titulů jako Řeky Londýna, Zvony Londýna, Šepot podzemí, Nejodlehlejší stanice či Co dělala Abigail v létě, které vycházejí v edici Fantastika nakladatelství Argo.
„Fantazie obecně žádné hranice nemá: klouže pod nimi i nad nimi a krouží okolo nich. To, co obecně chápeme jako hranice, žánr fantasy ignoruje, i když má svoje limity – a v jejich rámci se pohybuje. Čtenáři by tedy měli hledat, kde se ty hranice a limity stýkají a kde zas ne. A právě v prostoru mezi nimi vytvářím svoje příběhy,“ odpoví Ben Aaronovitch na otázku po mezích a hranicích žánru.
A dodává: „V zásadě pracuju se dvěma typy postav. Některé postavy pořád rozvíjím dál, například Petera Granta – průběžně přemítám, jakou by měl mít rodinu a rodiče, jaké má zázemí. A pak jsou postavy, které si vymyslím pouze pro danou chvíli: jenom proto, že potřebuju, aby někdo v příběhu pronesl větu nebo něco udělal, ale pak se jich nikdy nezbavím. Zkrátka se nějak vynořily a nejdou odstranit – a takových mám odhadem osmdesát procent. Když je píšu, otevřou třeba Peterovi dveře, aby mohl vejít, jenže pak mi zůstanou na krku ještě v dalších šesti knihách.“
Související
-
Svět knihy 2023 se nesoustředí na literaturu konkrétního regionu, ale na výpověď jako takovou
Aaronovitch, Kutscher, Sorokin či Irena Brežná – to jsou jen některá spisovatelská jména, jejichž nositelé zavítají na literární festival a knižní veletrh Svět knihy Praha.
-
Musíte být tupí, když píšete o Londýně a máte tam jen bílé lidi, říká spisovatel Ben Aaronovitch
Ben Aaronovitch je britský spisovatel a scenárista, jehož proslavila série urban fantasy knížek Řeky Londýna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
