Feminismus není jen o manažerkách a podnikatelkách, péče je přece taky výkon, říkají zakladatelky Druhé směny

„Druhá směna je takovým symbolem pro neplacenou reprodukční práci, tedy domácí práce, péči a podobně,“ vysvětluje volbu názvu Maja Vusilović. Co zakladatelkám v domácí debatě o feminismu chybí? „Zdá se mi, že se tu moc mluví jen o úspěšných ženách, slýcháme, že ženy můžou být prezidentky, že můžou založit další skvělou firmu. Já si ale myslím, že být žena je v naší společnosti už celkem výkon sám o sobě. Máme ty druhé směny, máme často horší podmínky na pracovišti, hodně často jsme vystavené sexualizovanému násilí. Na ženách často leží řešení všech rodinných problémů. Už nechci sledovat, jak se pod tíhou tohohle všeho hroutí, chci, aby jim stát třeba nějak ulehčil,“ popisuje Magdalena Šipka.

Proč by se při debatách o ženských právech nebo reprezentaci nemělo používat zažité dělení na východ a západ?  „Vzhlížení k západu je celkem bezpředmětné. Východ si často spojujeme se zaostalostí. Na západě přitom můžeme vidět možná víc žen v nějakých manažerských pozicích a podobně, ale tu péči o domácnost jim stejně musí často nakonec zařídit migrantky nebo ženy jiné barvy pleti, nechceme tohle přehlížet,“ říká Vusilović.

Jaký je rozdíl mezi feministickou veřejnou debatou v Česku a Chorvatsku? Poslechněte si celý rozhovor.