František Hrubín: U stolu. Obrázky z venkovského dětství
Od narození Františka Hrubína letos uplyne sto deset let. Velkého českého básníka, dramatika a překladatele na Vltavě připomínáme četbou z jeho lyrické prózy U stolu. Hrst vzpomínek na dětská léta, prožitá v malebném kraji mezi Vltavou a Sázavou, poslouchejte v podání Martina Růžka on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jsou tři místa, která se přetahovala o tvůrčí pozornost básníka Františka Hrubína – rodná Praha, ve které Hrubín prožil většinu života, jihočeský Chlum u Třeboně, kam pravidelně od padesátých let zajížděl na letní byt. A nad nimi a skrze ně prosvítalo Posázaví, zvlněná krajina Hrubínova rodu a kraj jeho dětství a dospívání.
V lyrické vzpomínkové próze s názvem U stolu (1958), mísící realitu se snem, se básník vrací právě do odlehlé krajiny mezi Vltavou a Sázavou, do svého dětství, a přibližuje milé tváře, věci, dění, ale i širší souvislosti kolem někdejšího rodinného stolu.
Přejel jsem prsty po sukách a letech na desce do bíla vydrhnuté. (...) Cítím hladké suky v prstech. Tak, zrovna tak jsem je cítil v prstíkách, když jsem je sliníval a maloval na nich kolečka a čárky. Ten stůl má paměť dalekou a věrnou, jakou mají jen rody cvrčků, černé krby a borovice v háji.
František Hrubín: U stolu
Čtěte také
V Lešanech Hrubín vychodil obecnou školu, získal zkušenost vázanou na rodovou chalupu (kterou nakonec získal do svého vlastnictví a na níž často pobýval) a na krajinnou i duchovní realitu lešanského okolí, zkušenost, jež se mu stala celoživotní inspirací.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
