Gita Zbavitelová: Dva týdny výtržností Hamásu v Pásmu Gazy
V situaci, kdy v Izraeli neustále přibývá teroristických útoků na Západním břehu, má země za sebou i dva týdny nových nepokojů v Pásmu Gazy.
Po více než dvou letech klidu Hamás začátkem září usoudil, že nastala vhodná situace k obnovení nepokojů u izraelských hranic. Stejně jako libanonské teroristické hnutí Hizballáh nebo Írán dospěl k názoru, že Izrael zmítaný protivládními demonstracemi „směřuje k zániku“, a znovu vyzýval a nejspíš i platil mladé Gazany, aby na hranicích prováděli výtržnosti jako v letech 2018 až 2019.
Čtěte také
Po celou dobu, kdy Izrael v uplynulých dnech slavil vysoké svátky, Gazané každý den divoce demonstrovali u plotu, snažili se ho prorazit výbušninami, pálili pneumatiky, házeli na izraelské vojáky zápalné láhve a stříleli na ně a opět vypouštěli zápalné balony, které vítr zanáší do Izraele a způsobuje tam požáry.
Vojáci na útoky reagovali střelbou a zraněných Gazanů byly stovky. Armáda také sestřelila nejméně jeden dron, který teroristé z Gazy vypustili. Minulý týden byl dokonce jeden Palestinec zabit poté, co začal přes hraniční plot na vojáky střílet. Gazané však mají na svědomí víc mrtvých – jedna jejich bomba při neopatrné manipulaci zabila u hranic šest palestinských výtržníků.
Stupňování napětí
Minulou neděli se v libanonském Bejrútu sešli vůdci tří teroristických skupin, Hamásu, Palestinského islámského džihádu a Lidové fronty pro osvobození Palestiny, a po poradě oznámili, že posílí vzájemnou spolupráci a ozbrojený odboj a budou napětí v Pásmu Gazy stupňovat.
Před minulým víkendem i po něm armáda podnikla odvetné údery na vojenská stanoviště Hamásu pomocí ozbrojených dronů a ostřelovala pozice hnutí z tanků. Už v polovině září posílila jednotky u hranic a další k nim vyslala v pondělí. Uzavřela také jediný hraniční přechod pro pěší a znemožnila tak skoro osmnácti tisícům Gazanů dojíždět do Izraele za prací.
Čtěte také
Jejich počet takto předloni zvýšila izraelská vláda Naftaliho Bennetta za to, že Hamás ukončil tehdejší pohraniční výtržnosti. Uzavření hranic má pro Hamás vážné hospodářské následky a tím, že Gazané nemohli dojíždět za prací a vyvážet zboží, pásmo přicházelo o zhruba dva miliony dolarů denně.
Poslední konflikt
Poslední vojenský konflikt mezi Hamásem a Izraelem se odehrál v květnu 2021; Hamás tehdy na Izrael odpálil 4400 raket a po jedenácti dnech přistoupil na příměří. I když válka nebyla dlouhá, vyžádala si dvanáct mrtvých Izraelců a přes dvě stě zabitých ozbrojenců Hamásu.
Po vyhlášení klidu zbraní Izrael výměnou za ukončení násilností poskytl teroristickému hnutí řadu výhod – zvýšil počet povolení k práci v Izraeli i objem exportu i importu a povolil Kataru, aby do pásma dovážel třicet milionů dolarů měsíčně na výplaty chudým rodinám, mzdy pro 40 000 státních zaměstnanců, palivo do elektrárny a platy představitelů Hamásu.
Nespokojenost obyvatel Gazy polevila a tamější hospodářská situace se zlepšila natolik, že se Hamás ani nezúčastnil loňského konfliktu Izraele s Islámským džihádem, aby si ji nezkazil.
Kufry s miliony
Katar financoval Hamás už před rokem 2021; od roku 2014 mu věnoval miliardy dolarů. Izraelská vláda Benjamina Netanjahua mu pak v roce 2018 dovolila, aby každý měsíc přivážel do Gazy třicet milionů dolarů v hotovosti v kufrech. Opozice to tehdy kritizovala, ale když se v roce 2021 dostala k moci, povolila to Kataru znovu.
Čtěte také
V poslední době však Katar platby snížil a začátkem září oznámil Hamásu, že je zastavuje úplně. Podle něj se situace v Gaze zlepšila a Hamás se nechová, jak by si přál. Delegace hnutí se poprvé po deseti letech vydala usmiřovat se Sýrií a přijal ji sám prezident Bašár Asad, jehož Katar považuje za válečného zločince.
Kataru rovněž vadí, že Hamás destabilizuje palestinskou samosprávu na Západním břehu. Vzkázal mu, že nemůže Pásmo Gazy financovat věčně a nedávno platby zcela zastavil. Hamás se tak ocitl ve „finanční krizi“ a usoudil, že novými násilnostmi u izraelských hranic přiměje Katar k obnovení, či dokonce zvýšení pravidelné pomoci.
Hamás vydíral také Izrael a požadoval po něm vyšší počet pracovních povolení. Izrael to odmítl, ale slíbil, že žádost zváží, když Hamás obnoví klid na hranicích. V úterý mu také vzkázal, že v takovém případě otevře i hraniční přechod.
Ve čtvrtek ho skutečně pracovníkům z Gazy otevřel a hnutí zvané Revoluční mládež, které provokace u izraelských hranic údajně organizuje, oznámilo prostředníkovi jednání Egyptu, že nepokoje „dočasně“ pozastavuje.
Katar podlehl nátlaku a začal znovu vyplácet dřívější pravidelné výplaty nejchudším rodinám v pásmu. A Izrael slíbil, že bude ve smířlivých gestech pokračovat, jestli nepokoje ustanou nadobro; naznačil, že by mohl počet pracovních povolení zvýšit až na 20 tisíc. Je po nich velká poptávka, protože Gazané v Izraeli pobírají až desetkrát vyšší plat než v Gaze.
Zda klid vydrží, se teprve ukáže; Hamás to neslíbil. Izraelský ministr obrany Joav Galant však varoval, že i když si Izrael další eskalaci nepřeje, razantně proti teroristům zasáhne, jestli se nějakému Izraelci něco stane.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
