Gita Zbavitelová: Izraelský zásah v Dženínu

Cílem operace byly teroristické skupiny v čele s takzvanou Dženínskou brigádou a jejich infrastruktura a zbraně. Dženín se stal v posledních měsících centrem terorismu; podle armády odtamtud letos vzešlo až padesát útoků a útočiště tam našlo devatenáct pachatelů atentátů. Čtvrtina tamějších obyvatel podporuje Palestinský islámský džihád a dalších 20 % Hamás. Izrael si toto nadšení pro ozbrojený odpor vysvětluje mládím teroristů – nezažili žádnou intifádu, neznají razanci izraelské armády a nevědí, jak vysokou cenu za násilnosti zaplatili obyčejní Palestinci.

Operace obyvatele Dženínu zaskočila – tak rozsáhlou vojenskou akci město nezažilo od roku 2002. Měla ambiciózní cíle: rozprášit teroristy, zabavit zbraně a znemožnit koordinované útoky. Ozbrojenci si v Dženínu dokonce vybudovali společné velitelství s kamerovým systémem, který jim umožňoval okamžitě reagovat na vstup Izraelců.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Ukrajina ostře kritizuje Izrael

Operace se zúčastnilo asi tisíc vojáků. Během necelých 48 hodin zlikvidovali dvanáct teroristů a dalších 120 zranili, a počet Palestinců zabitých při letošních bezpečnostních operacích tak stoupl na 150. Cílené útoky byly stoprocentně úspěšné a v hustě zalidněném Dženínu nepřišel o život ani jediný nezúčastněný civilista. Armáda výrazně snížila tamější množství zbraní, zabavila tisíce bomb a zničila schopnosti teroristů zbraně vyrábět – zlikvidovala nejméně osm zbrojních skladů, šest laboratoří na výrobu výbušnin se stovkami hotových bomb, tři řídící a sledovací střediska a pomocí buldozerů i řadu ulic, kde byly podle zpravodajských informací pod dlažbou nastražené výbušniny. Našla i mešitu se skladištěm zbraní a podzemními tunely.

V úterý před půlnocí izraelské velení prohlásilo, že dosáhlo svých cílů, a vojáky stáhlo. Těsně před koncem byl jeden z nich zabit.

Dženínská operace je jedním z mála bezpečnostních úspěchů kabinetu premiéra Netanjahua, za jehož působení počet teroristických útoků prudce stoupl; od začátku roku přišlo v Izraeli o život 25 lidí.

Izrael si dženínskou operací usnadnil ty příští, protože teď mu bude k zásahům stačit menší jednotka. Je ale sporné, zda skutečně obnovil odstrašující sílu. Palestinci si rychlý odchod vojáků vysvětlili jako svůj úspěch a mají pocit, že jim „udělili lekci“. Neútočili na ně a vzdorovali jim jen minimálně; když viděli blížící se armádu, schovali se nebo se vmísili mezi zhruba tři tisíce obyvatel, kteří z dženínského uprchlického tábora raději odešli. Podle armády proto většina hledaných teroristů nebyla dopadena. A už v úterý přišla první odveta – Palestinec zranil při útoku autem a nožem v Tel Avivu devět lidí a ve čtvrtek zastřelil další útočník vojáka u osady Kedumim na Západním břehu.

Ve středu ráno, po ukončení operace, vylétlo z Pásma Gazy pět střel, které zlikvidoval izraelský protiraketový systém, a následoval izraelský odvetný úder na dvě zbrojní továrny Hamásu. Byl to však jen symbolický incident – hnutí stále nechce zničit neoficiální mír s Izraelem a lepší hospodářskou situaci a o nový konflikt nemá po květnovém střetu zájem ani druhá největší teroristická skupina v Gaze, Islámský džihád. Dženínská operace probudila i teroristy v Libanonu, kteří ve čtvrtek vypálili na Izrael dvě rakety.

Dopad operace je nejistý. Jeden izraelský novinář ji přirovnal k podání „paracetamolu proti nevyléčitelné chorobě“. Zbraní v Dženínu sice ubylo, ale útoky nepřestanou a spíš budou přibývat. Dvanáct zabitých teroristů tamější ozbrojence neoslabí a ti, co odešli nebo se ukryli, se vrátí. A zabavené zbraně a výbušniny jim rychle doplní jejich hlavní sponzor Írán, Hamás a Islámský džihád. Írán s teroristy na Západním břehu v posledních měsících intenzivně spolupracuje a pod nosem nefunkční palestinské samosprávy jim pomáhá i s výrobou zbraní.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael v OSN

Armáda se řídí zásadou, že čím kratší operace, tím méně je nežádoucích incidentů, jako nechtěné zabití civilisty, a tím menší je i riziko, že se konflikt rozšíří na více front nebo že vypukne ostrá mezinárodní kritika. Ta ovšem přesto přišla. Německo například podpořilo právo Izraele na sebeobranu, ale vyzvalo ho k „přiměřenosti zásahů“. (Jak se proti teroristům bojuje „přiměřeně“?) Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí zase kritizoval Izrael za smrt „tří dětí“, přestože při operaci nepřišlo o život ani jediné. Generální tajemník OSN Antonio Guterres obvinil Izrael z „užití nepřiměřené síly“ a odsoudil „násilí proti civilistům“, ačkoli nebyl zabit žádný, a zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese dokonce prohlásila, že Izrael v Dženínu „možná spáchal válečné zločiny“. A redaktorka BBC v rozhovoru s bývalým izraelským premiérem Naftalim Benetem prohlásila, že „izraelští vojáci velmi rádi zabíjejí děti“, jimiž myslela nezletilé teroristy, ale na Benetovu otázku, jak by nazvala 17letého ozbrojence, který střílí na její rodinu, neodpověděla. BBC se pak po četných stížnostech omluvila.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Armáda označila operaci za úspěšnou, ale hrozbu terorismu neodstranila, jen na čas zmírnila. Brzy bude muset podniknout další akci, jak připustil i ministr obrany Joav Galant. Palestinská samospráva si na Západním břehu neumí zjednat pořádek, takže jiné řešení, než izraelské operace neexistuje.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu