Gita Zbavitelová: Izraelští chasidé se chystají k pouti na Ukrajinu

Rabín Nachman zemřel v Umani v carském Rusku v roce 1810 a přáním každého braclavského chasida je každoroční návštěva jeho hrobu – nejen z Izraele, ale i z dalších zemí, včetně Spojených států.

Třicet tisíc návštěvníků a napjatá situace

Příval zbožných židů, kteří se neohlížejí na válku, působil Ukrajincům těžkou hlavu už vloni. Navzdory varování, že v zemi není bezpečno, jich do Umaně přijelo na 23 000. Před ruskou invazí dosahoval počet poutníků až padesáti tisíc a letos jich Ukrajina čeká zhruba 30 000.

V roce 2020, kdy vypukla koronavirová pandemie, Kyjev uzavřel hranice a žádní chasidé se k hrobu svého cadika, světce, nedostali. O rok později už do Umaně směli a přijelo jich na 30 000, ale nedodržovali preventivní opatření a tisíce se jich vrátily domů s covidem.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izraelští chasidé jedou na Ukrajinu na náboženskou pouť

Letos je situace okolo chasidské pouti ještě napjatější. Ukrajinská vláda se na Izrael stále víc hněvá kvůli jeho odmítání vojenské podpory; Jeruzalém nechce přijít o ruskou toleranci izraelských útoků na íránské pozice v Sýrii.

A nedávno přibyl další důvod ukrajinského rozladění – Izrael deportuje zpět na Ukrajinu uprchlíky, kteří nevyhovují imigračním předpisům, a těm, kdo jsou v zemi legálně, v červenci zastavil zdravotní a sociální pojištění, protože „nemá peníze“. Toto zdůvodnění vláda uvedla i minulý týden v reakci na stížnost k Nejvyššímu soudu.

Deportace ukrajinců z Izraele

Podle bilaterální dohody smějí Ukrajinci bez víza v Izraeli legálně pobývat jen tři měsíce, pokud nemají židovský původ. Ti, kteří ho mají, mohou automaticky získat izraelské občanství. Izrael podle Kyjeva deportuje až 10 procent všech Ukrajinců, kteří do země přijedou; letos už přes 2000 osob. Vloni jich za celý rok vyhostil 2700. Izraelské úřady však tvrdí, že deportovaných je jen 5 procent a jde o lidi, kteří chtěli v zemi nelegálně pracovat.

Prezident Volodymyr Zelenskyj Izraeli pohrozil, že jestli deportace nepřestanou, Ukrajina náboženské poutníky do Umaně nepustí. Svou roli hraje i roztrpčení z neochoty Izraele dodat Ukrajincům obranné zbraně, zejména systém protivzdušné obrany Železná klenba, o který Kyjev marně žádá už od začátku ruské invaze.

Dokonce zvažuje, že kvůli tomu s Izraelem zruší bezvízový styk, a podle nepotvrzených informací chce také požadovat jeho vyloučení z takzvané Rammsteinské skupiny podporovatelů Ukrajiny.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Ukrajina ostře kritizuje Izrael

Izrael však plánuje dodat Kyjevu systém včasného varování před ruskými raketami. Podle izraelských médií probíhají zkoušky a zařízení by mělo být na Ukrajině uvedeno do provozu už na podzim.

Ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Kornijčuk však nedávno prohlásil, že Kyjev nedokáže židovským náboženským poutníkům zajistit bezpečnost, protože to vyžaduje přítomnost vojáků a policie, a ty Ukrajina potřebuje na frontě. Ale nepřímo to podmínil dodávkami izraelského obranného systému.

Prohlásil, že „když nechce Izrael přispět k ochraně Ukrajinců, možná by chtěl ochránit aspoň své vlastní občany“. A prezident Zelenskyj dodal, že „jestli premiér Netanjahu chce, aby Izraelci jezdili do Umaně, určitě dokáže najít řešení“.

Hrozba z Ruska

Ukrajina stejně jako loni poutníky varuje i před hrozbou ruského ostřelování. Při loňské náboženské pouti v Umani k žádnému incidentu nedošlo, ale Rusové se o útok na chasidy pokusili – ukrajinská armáda uvedla, že sestřelila nejméně deset íránských sebevražedných dronů, které na Umaň směřovaly. A letos v dubnu tam ruská raketa při útoku na obytný dům zabila 23 civilistů, včetně tří dětí, a v červnu dvě střely zranily osm lidí.

Poutníci navíc potřebují náročný servis, zejména košer ubytování a košer stravu. Místní Ukrajinci si také stěžují na jejich nevhodné chování, a dokonce i na vandalismus. Vloni platil v Umani noční zákaz vycházení a úřady chasidy důrazně varovaly, aby ho dodržovali, protože jinak dostanou vysokou pokutu a budou deportováni. Letos to zřejmě bude podobné.

Čtěte také

Marek Hudema: Co mají společného Ukrajina a Izrael

Izraelští diplomaté už navštívili Moldavsko a Polsko, aby je na průjezd poutníků na Ukrajinu připravili a dojednali posílení personálu na letištích a hraničních přechodech. Cesta do Umaně, která leží asi dvě stě kilometrů jižně od Kyjeva, není v posledních dvou letech jednoduchá a trvá až deset hodin – přímé lety do Kyjeva jsou kvůli válce zrušeny a chasidé musí ze sousedních zemí přijet vlakem nebo autobusem.

Nakonec snad Kyjev poutníky do země přece jen vpustí – v úterý izraelská vláda oznámila, že „seškrtala rozpočet o šest setin procenta“, a může proto čtrnácti tisícům ukrajinských běženců hradit zdravotní a sociální pojištění až do konce roku; potom situaci znovu vyhodnotí. Ukrajinské velvyslanectví v Izraeli úsilí kabinetu „vysoce ocenilo“.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Izraelským chasidům jsou všechny spory s Ukrajinou lhostejné. Tvrdí, že k hrobu svého rabína jezdili vždycky a pojedou i letos, mnozí dokonce se svými dětmi – podle nich to „není dovolená, ale náboženská povinnost“.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu