Gita Zbavitelová: Joe Biden v Izraeli zachraňoval reputaci USA

Nejvýznamnějším přínosem, o který se Biden zasloužil, je zahájení normalizace vztahů se Saúdskou Arábií. O tu Izrael velmi stojí. Bude to sice pozvolný a delší proces, ale už začal – Saúdové oznámili, že otevírají vzdušný prostor izraelským civilním letům.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izraelská vláda Naftaliho Beneta má za sebou nejeden úspěch

Biden a izraelský premiér Jair Lapid podepsali společné prohlášení, ve kterém Spojené státy potvrzují, že nikdy nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň. Prezident dokonce řekl, že Amerika v tom Teheránu zabrání i vojenskou silou, bude-li třeba.

Později ale zdůraznil, že upřednostňuje diplomacii, a odmítl upřesnit, v jakém bodě íránského vývoje atomové zbraně nutnost vojenského úderu vyvstane. Nechce ani stanovit časový limit k uzavření dohody o omezení íránského jaderného programu. Je jasné, že s užitím síly stále nepočítá.

Deklarace však alespoň stvrzuje právo Izraele na sebeobranu a americký závazek posilovat jeho vojenské schopnosti.

Biden s Lapidem se také zúčastnili virtuální konference s indickým premiérem Naréndrou Módím a prezidentem Spojených arabských emirátů Muhammadem bin Zajdem al-Nahjánem v rámci nového fóra čtyřstranné spolupráce v oblasti obrany, energetiky, dopravy, vesmíru, potravinové bezpečnosti a zdravotnictví.

Zdvořilostní návštěva

Biden se sešel i s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Palestinci od něj požadovali nějakou perspektivu mírových jednání o vzniku Palestiny, znovuotevření palestinského konzulátu ve východním Jeruzalémě i zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu, které uzavřel Bidenův předchůdce Donald Trump, dále vyřazení OOP ze seznamu teroristických organizací a obnovení finanční pomoci, kterou jim v souladu s americkými zákony rovněž zastavil Trump.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Mahmúd Abbás potvrdil svého nástupce

Biden je zklamal – opětovnému otevření konzulátu ve východním Jeruzalémě brání Izrael a další tři požadavky podmiňuje americký zákon zastavením vyplácení rent vězněným vrahům Izraelců.

Biden také nepředloží žádnou mírovou iniciativu. Prohlásil, že současná situace jednáním nepřeje. Vůbec poprvé v prezidentské funkci ale podpořil vznik samostatné Palestiny „s hranicemi z roku 1967 po dohodnutých územních výměnách“, která bude tvořit souvislý stát s Pásmem Gazy.

Poznamenal ale, že v nejbližší době to nebude, a neuznal neexistující Palestinu, jak to po něm chtěl Abbás. Daroval však 100 milionů dolarů palestinským nemocnicím ve východním Jeruzalémě a jednu osobně navštívil – jako vůbec první americký prezident, který vkročil do východního Jeruzaléma mimo Staré Město, navíc bez izraelského doprovodu a izraelské vlajky na automobilu.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Hlavním cílem Bidenovy cesty nebyl Izrael ani palestinská území, ale Saúdská Arábie. I když však byla jeho návštěva jen zdvořilostní, přinesla Izraeli dalšího arabského spojence v regionu, peníze na obranu a příslib partnerství při vývoji zbraní. Ani po podpisu společné deklarace si ale Izrael stále nemůže být jistý, že mu Američané pomohou s případným útokem na íránské jaderné továrny.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu