Gita Zbavitelová: Ničivý konflikt mezi Palestinci v Libanonu
Minulou sobotu vypukly násilnosti v palestinském uprchlickém táboře Ajn al-Chilwa v jiholibanonském Sidónu, největším z dvanácti takových táborů v Libanonu. Při pětidenních bojích znepřátelených skupin zahynulo nejméně třináct lidí, na šedesát dalších bylo zraněno a v táboře zavládl chaos.
Čtěte také
Kvůli bojům musela být vyklizena místní nemocnice, zavřely se školy i obchody a podle organizace Save the Children uteklo z domova na 20 000 lidí; čtvrtina všech obyvatel tábora. Rekonstrukce tábora bude stát statisíce dolarů. V neděli zbloudilá kulka zranila i jednoho libanonského vojáka a několik střel dopadlo do města Sidón. Od čtvrtečního rána platí křehké příměří.
Konflikt vypukl mezi členy hnutí Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a stoupenci islamistických skupin Džund al-Šam a Šabáb al-Muslim poté, co islamisté zastřelili významného vojenského představitele Fatahu a tři členy jeho doprovodu.
Rozhořel se boj, při němž na sebe Palestinci útočili těžkými zbraněmi, reaktivními protitankovými granátomety a útočnými puškami.
Libanonský premiér Nadžíb Míkátí dokonce telefonoval Mahmúdu Abbásovi a žádal ho, aby svým lidem v táboře domluvil a boje ukončil. Označil je za „do nebe volající narušování libanonské suverenity“ a „terorizování Libanonců“.
Napětí zesílilo s příchodem běženců
V podstatě jde o boj o moc a vliv, což je v libanonských uprchlických táborech běžné. Obyvatelstvo je rozděleno na klany, stoupence jednotlivých politických frakcí, náboženství a ideologií a konflikty mezi nimi jsou časté. Před šesti lety potyčky místních ozbrojenců v Ajn al-Chilwě proti stoupencům Islámského státu trvaly týden a před šestnácti lety si tamější boje vyžádaly skoro 500 mrtvých.
Čtěte také
Napětí v táboře ještě zesílilo po příchodu palestinských běženců ze Sýrie, kdy k islamistům a Fatahu přibyly skupiny odpůrců syrského režimu a stoupenců libanonského teroristického hnutí Hizballáh.
Podle dohody z roku 1969 nesmí do uprchlických táborů vstoupit libanonská armáda, což je v zemi dlouhodobým terčem kritiky, protože se v nich nekontrolovaně množí ilegální zbraně a šíří se radikální postoje.
Libanonský premiér si Abbásovi telefonicky postěžoval na nevděk palestinských uprchlíků, kteří si neváží toho, že o ně Libanon pečuje. To ale nedělá a Libanonci sklízejí, jak zaseli. Palestinci v Libanonu žijí v žalostných životních podmínkách.
Čtěte také
Země jim odpírá občanství, zakazuje jim vykonávat skoro 40 druhů povolání i vlastnit majetek a omezuje jim přístup ke vzdělání a lékařské péči i možnost cestovat.
Uprchlíci musí platit sociální pojištění, ale nemají z něj žádný prospěch. A pokud výjimečně získají pracovní povolení, vydělávají mnohem méně než Libanonci. Jako by nestačilo, že se v Ajn al-Chilwě podle neoficiálních údajů tísní až 80 000 lidí na ploše půldruhého čtverečního kilometru, libanonská vláda před několika lety postavila kolem tábora betonovou zeď se strážními věžemi.
Přes 90 % uprchlíků žije v chudobě a už 74 let je živí mezinárodní společenství prostřednictvím Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
Záměrně vytvořené špatné podmínky
Úřad registruje pět a tři čtvrtě milionu údajných palestinských uprchlíků, přestože po roce 1948 jich z Izraele odešlo nanejvýš 700 000 – skoro stejně jako Židů z arabských zemí, kterým však OSN nikdy nepomohla. OSN považuje za palestinské uprchlíky všechny potomky původních běženců. Jen v Libanonu jich registruje půl milionu, přestože nejméně polovina jich ze země dávno odešla.
Čtěte také
Uprchlické tábory jsou i v Sýrii, Jordánsku, Saúdské Arábii a Iráku. V Sýrii žije skoro 600 000 Palestinců rovněž bez možnosti získat syrské občanství, ale aspoň mají stejná hospodářská a společenská práva jako Syřané.
Nevalná situace je i v táborech v Saúdské Arábii a Iráku. Arabské vlády udržují nuzné podmínky v táborech záměrně a dělají z Palestinců rukojmí blízkovýchodního konfliktu, aby na něj mezinárodní společenství nezapomnělo a podporovalo návrat Palestinců do Izraele, přestože těch, kdo z něj skutečně odešli, je dnes naživu už velmi málo.
Čtěte také
Světlou výjimkou je Jordánsko, kde žije skoro dva a půl milionu Palestinců. Skoro tři čtvrtiny Jordánců mají palestinský původ, včetně královny Raniji. Palestincům se tam žije nejlépe ze všech arabských zemí – jsou jordánskými občany a mají stejné výhody a práva jako Jordánci.
Díky svému vstřícnému postoji nemá Jordánsko s plně integrovanými Palestinci žádné problémy jako Libanon, kde k násilnostem přispívá zoufalá situace uprchlíků.
Shoda na židovském státě
Je příznačné, že řada ozbrojenců v Ajn al-Chilwě obviňuje z vypuknutí násilností Izrael. Jeden vysokoškolský pedagog z Americké univerzity v Bejrútu dokonce prohlásil, že boje jsou „opakovaným vedlejším účinkem arabsko-izraelského konfliktu a dobytí Palestiny sionisty“, a jistý generál vojenského křídla Fatahu, Mučedníků od Al-Aqsá, prohlásil, že potyčky v libanonském táboře jsou „mezinárodním spiknutím s cílem zničit palestinské uprchlické tábory v Libanonu“.
Židovský stát je tím jediným, na čem se znepřátelené skupiny v libanonských táborech shodnou. Dokonce Izrael někdy ostřelují – před měsícem dvěma raketami, a v dubnu dokonce více než třiceti střelami, které zranily tři Izraelce.
Izrael dlouhodobě kritizuje Úřad OSN pro palestinské uprchlíky, že svou pomocí běžencům i tolerancí špatných podmínek v táborech jen prodlužuje izraelsko-palestinský konflikt, místo aby napomáhal jeho řešení.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
