Gruntování s rozumem. Co je čisté, nemusí být zdravé...?

Chemický koktejl pro čistotu a dezinfekci

Dnešní úklidové a dezinfekční prostředky využívají široké škály chemických látek, z nichž každá výrobku poskytuje určitou žádoucí vlastnost. Základem čisticích prostředků jsou různé typy povrchově aktivních látek (tenzidů), které způsobují smáčivost nečistot, a tím usnadňují jejich odstranění. Další obvyklou složkou jsou komplexní účinné látky, které změkčují vodu, předcházejí vzniku vodního kamene nebo ulpívaní nečistot. Dále se používají například oxidační látky, konzervační činidla, antibakteriální přísady, parfémující látky, inhibitory koroze atd

Možná rizika pro zdraví

Patrně nejdéle se čisticí a úklidové prostředky dávají do souvislosti s kontaktními alergiemi. Už minimálně 20 let jsou k dispozici informace, že některé látky z domácí chemie mohou hrát roli při vzniku nebo zhoršení astmatu. A v posledních letech se velká pozornost věnuje látkám, které by mohly narušovat funkci hormonálního systému, tzv. endokrinním disruptorům.

Zdravotní sestry: Pravidelným čistěním k vyššímu riziku nemoci?

V září 2017 upozornila Evropská respirační společnost na výsledky rozsáhlé studie, ve které experti Harvardovy univerzity ve spolupráci s odborníky francouzského Národního institutu pro zdraví a medicínský výzkum (INSERM) sledovali zdraví více než 55 tisíc zdravotních sester po dobu více než 20 let.

Analýza dat z této studie ukázala, že zdravotní sestry, které v práci alespoň jednou týdně používaly dezinfekční čisticí prostředky, měly o 22 až 32% vyšší riziko vzniku závažného onemocnění – chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Ta je známá hlavně u kuřáků, ať už aktivních nebo pasivních, a projevuje se chronickým kašlem, vykašláváním hlenu, dušností a ve vyšších stadiích i celkovou slabostí. Může končit až smrtí na respirační selhání.

Evropská respirační společnost upozornila, že z této tzv. observační studie nelze zjistit, co bylo příčinou vzniku obstrukční plicní nemoci u zdravotních sester a že proto bude nutné provést další výzkumy. Na druhou stranu také upozornila na skutečnost, že některé z prostředků, se kterými pracují zdravotní sestry, se běžně používají i v domácnostech a že dřívější studie nalezly souvislost mezi tím, když je člověk vystaven domácím čisticím prostředkům, a zmíněným astmatem.

Vybrané problematické látky

Kvarterní amoniové sloučeniny (KAS) slouží v úklidové chemii jako tenzidy a dezinfekční látky proti mnoha druhům bakterií a některým virům. Ale své uplatnění nacházejí také jako změkčovadla textilu v avivážích nebo antistatická činidla v šampónech. Opakované vystavení těmto látkám může vést ke vzniku astmatu, alergie nebo kožním problémům.

Chlórované sloučeniny, zejména chlornan sodný, jsou součástí mnoho domácích i profesionálních čistidel, bělících a dezinfekčních prostředků. Uvolňovaný chlór je vysoce toxický, přičemž ve zvýšené míře se uvolňuje např. při styku se silnými kyselinami, které jsou obsaženy ve WC čističích. Chlornan sodný může ve vyšší koncentraci poškozovat oči, pokožku nebo nehty.

Methylisothiazolinon (MI) je konzervační látka používaná v mnoha druzích domácí chemie, ale i v některých typech kosmetiky k prodloužení trvanlivosti výrobků. Jde o silný alergen, který byl v Evropské unii již zakázán v kosmetice, která se neoplachuje, jako jsou různé pleťová mléka, krémy atd. V odborné lékařské literatuře byly popsány případy, kdy k vyvolání alergické kontaktní dermatitidy postačil MI, který se z použitých výrobků dostal do ovzduší, např. po aplikaci čistidla na toalety.

Parfémující látky se dnes už nepoužívají jen v kosmetice, ale v široké škále spotřebního zboží včetně mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Jako vonné látky se používají více než tři tisíce různých chemických látek. Vzhledem k tomu, jak často jsou spotřebitelé parfémujícím látkám vystaveni, roste výskyt souvisejících alergií.