Helena Longinová: Sólo pro bílého králíka. Dialog s mlčícím partnerem

11. červen 2023

Luba Skořepová v monodramatu o ženě, která bilancuje svůj dosavadní život, srovnává své notně idealizované první manželství s prozaickým soužitím se stávajícím partnerem. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Drahuše (Luba Skořepová) a hlasatel (Vladimír Fišer)
Připravil: Josef Henke
Dramaturgie: Josef Hlavnička
Hudba: Vladimír Zahradníček
Režie: Josef Henke
Natočeno: 1991

Ve své divadelní podobě pod názvem Robertovi s láskou měla hra premiéru v květnu 1989 v pražské Viole. Za inscenací stáli také Luba Skořepová a Josef Henke. Ten je i v případě divadelní inscenace (stejně jako u rozhlasové, o tři roky mladší inscenace) uváděn jako spoluautor. Hru v roce 1993 nastudovala i Zdenka Procházková a inscenace v režii Františka Hromady se hrála i ve Vídni. Látku Helena Longinová později zpracovala i prozaicky.

Dětství prožila v jižních Čechách, maturovala na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V roce 1950 začala studovat na FF UK germanistiku a češtinu. Po promoci nastoupila jako profesorka němčiny na Jazykovou školu v Praze, kde učila až do roku 1988.

Debutovala relativně pozdě – roku 1981 ve Vlastě. Později přispívala povídkami do periodik Ahoj na sobotu, Rudé právo, Svobodné slovo, Zemědělské noviny, Kmen aj. Spolupracovala též s Československým, resp. Českým rozhlasem – kromě hry Sólo pro bílého králíka napsala také hru Hervé! Ty šílíš! (1997, r. V. Rusko). První prózy Heleny Longinové byly inspirované především zážitky z dětství v jižních Čechách. Od poloviny devadesátých let se Longinová orientovala především na prózu lehčího, čtivějšího zaměření, hojně publikovala v Knihovničce Večerů pod lampou. Někdy používala také pseudonym Viktor Danielovský.

Spustit audio

Související