Hergot!: Žena a život v Církvi československé husitské
Za několik dní vychází kniha polského spisovatele, novináře a historika Mariusze Surosze Ach, ty Češky. Kniha přináší profily různých ženských českých osobností na pozadí významných dějinných událostí. Jeden z popsaných osudů tvoří životní příběh Petry Šáchové, farářky Církve československé husitské. O knize a fascinaci historií této za první republiky vzniklé církve přišel do studia pohovořit sám její autor. V pořadu zazní i rozhovor s brněnskou farářkou Církve československé husitské Sandrou Silnou.
Ačkoliv farářka Petra Šáchová není úplně neznámá, většinou se o ní píše pouze to, že byla v 70. letech minulého století modelkou a studovala teologii. Další aspekty jejího příběhu a její duchovní život byly většinou ponechávány stranou. Novinář a historik Mariusz Surosz se rozhodl popsat její život i s ohledem na tuto důležitou dimenzi. Zasazuje však její osud také do komplikovaného historického kontextu, v němž hrála významnou roli éra komunismu.
Samotnou Církev československou husitskou hodnotí Mariusz Surosz především jako nábožensko-vlastenecké hnutí, které vzniklo jako demokratická církev. Demokratickým principem vysvětluje i možnost svěcení, které bylo ženám před 70. lety zpřístupněno. „Když říkáme, že naše církev je demokratická, nemůžeme říct, že ženy nebudou mít rovná práva, je to nejdůležitější faktor“.
Při příležitosti zmíněného výročí zazní v pořadu i telefonický rozhovor s brněnskou farářkou Sandrou Silnou. Pro Sandru Silnou toto výročí znamená hlavně to, že může vykonávat své poslání. Může působit jako farářka v církvi, která krátce po svém vzniku prosadila rovná práva pro muže i ženy. Toto výročí pro ni také symbolizuje úctu a respekt k prvním ženám-farářkám, které musely ženské duchovní službě prošlapávat cestu. Respekt si však podle Sandry Silné zaslouží také muži, kteří v oné době umožnili ženám tuto službu vykonávat.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
