Celý týden pátráme po českém kořínku bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka. Jeho praděd přišel do Brazílie v první polovině 19. století z Čech. Kromě prezidenta dal vzdálené tropické zemi i další osobnosti: jeho syn byl zástupcem guvernéra jednoho federálního státu a v brazilské dynastii Kubitscheků najdeme i další politiky. A taky básníka nebo průkopníka stenografie. K českému příjmení někdejšího přistěhovalce se rodina hrdě hlásí.
Nezapomenutelný okamžik: Lukáš Krpálek vybojoval pro Česko zlatou olympijskou medaili. V Českém domě v Rio de Janeiru tehdy držela palce i dcera někdejšího prezidenta Maria Estela Kubitschek. A vnučka a pravnoučata. „Dnes jsem daleko víc Češka než Brazilka. Když jsem tu s vámi a vidím vyhrávat Česko, je to, jako bych vyhrála i já,“ svěřuje se.
Stejnou touhu, jakou mají sportovci po medailích, zažívala i u otce. „Bojovat, věřit, že je možné něco dokázat, a překonat se. Dá se vyhrát, jen chtít. A on vyhrával. Byl to olympionik politiky, dobroty a lidskosti,“ vzpomíná Kubitschekova dcera.
Někdy bylo třeba trochu obejít pravidla. Jak se píše v jednom životopise Juscelina Kubitscheka, nechal si zfalšovat rodný list a udělat se o dva roky starším, aby se mohl ucházet o místo telegrafisty. Vydělával si tak na studia medicíny. Jenže brzy chytil politickou slinu a už v 38 letech se stal starostou tehdy dvousettisícového města Belo Horizonte. Už tehdy dovedl uskutečnit své smělé vize.
Ve čtvrti Pampulha nechal zbudovat vodní nádrž, kolem ní dům pro taneční zábavy, jachtařský a tenisový klub, muzeum umění i moderní kostel. Urbanistický počin tak významný, že o něm dělají školní projekt i docela malé děti. Juscelino Kubitschek se pak přesunul za větší politikou jinam. Kubíčků ale v Belo Horizonte najdete i dnes víc. Zvyk uchovat jméno Kubitschek pokračuje: všichni mají syny a vnuky jménem Kubitschek.
Pan Cássio Kubitschek de Araújo naráží na to, že podle pravidel by se mělo v ženské linii rodu ono české Kubitschek vytratit. Ale není to tak.
Český olympijský dům v Riu de Janeiru se večer otřásal oslavami první zlaté medaile judisty Lukáše Krpálka. Napětí a pak dojetí byly cítit ale už i při přenosech, které se tam dají sledovat. A dojemný okamžik, který snad ani nečekala, tam zažila dcera jednoho z nejvýznamnějších Brazilců 20. století.
Mít v brazilské občance napsané Kubitschek s sebou může nést docela zajímavé výhody. Jak se s úsměvem svěřil Pedro Jinis Kubitschek: „Všude, kde se objevím, se mě hned ptají, co mám společného s Juscelinem. Zjednodušeně říkám, že to je bratranec ze čtvrtého kolena. Ale i tak říkají, že jsem prezidentův vnuk a často díky tomu máme třeba v hotelu nebo na letišti speciální péči.“
Pedro má plné právo na své příjmení. Zdědil ho totiž po onom českém Kubíčkovi přímo, po mužské linii. A také chromozom Y. Geny v něm obsažené jsou velmi důležité pro naše další pátrání.
Jak se hledá prapůvodní český Kubíček pomocí DNA, se dozvíte v posledním díle seriálu!
Pátrání po českém původu bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka zavedlo Radiožurnál i do laboratoře, kde testují DNA.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
