Horáková spáchala vlastizradu a trest si zasloužila? Podobné výroky jsou holé nesmysly, zlobí se historik Tůma

„Je to pro mne těžko pochopitelné,“ říká ve vysílání Plusu historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma. 

Čtěte také

Petr Hartman: Komunistka Semelová může o Miladě Horákové beztrestně vykládat, co chce

„Jsou to věci dávno objasněné, popsané. O tom, co se tehdy stalo, není nejmenší pochybnost. Máme tady zkušenosti s bývalou poslankyní (Martou) Semelovou (KSČM), která (podobné výroky) říkala opakovaně na veřejnosti. Jestli to někoho baví… Ale pochybuji, že by to bylo neznalostí. Asi to musí být z nějakého zvláštního pocitu naprostého nesouhlasu se vším, co se děje po roce 1989. Dokážu si to ale těžko vysvětlit a z hlediska historika to jsou nesmysly,“ dodává.    

Vlastizrada? Vždyť je to nesmysl...

Někteří z obdivovatelů procesů 50. let často používají argument, podle kterého Horáková spáchala vlastizradu a trest si zasloužila. Podobné věty se v diskusích opakují. „Proces s Horákovou byl obnovený už v roce 1968. Obžalovaní byli viny zbaveni, přestože se prokurátor odvolal. A mezitím přišla okupace Československa a nástup normalizace,“ vysvětluje.

Už 30 let je rehabilitována

Po právní stránce tehdy rehabilitace dokončena nebyla, ale po roce 1989 byla jak Horáková, ale i další osobnosti z procesů plně rehabilitováni. „Horáková tak byla odsouzena za údajnou vlastizradu, ale žádnou nespáchala. Takové diskuse jsou úplně nesmyslné.“

Proces Horákové byl od začátku do konce vykonstruovaný, předem připravený, dokonce se tam objevovali lidé, kteří se ani neznali. Celá podstata trestných činů byla zmanipulovaná, vymyšlená. Byla to justiční vražda Milady Horákové a i těch tří dalších popravených v jejím procesu.
Oldřich Tůma

Jediné, co na podzim 1948–49 skutečně dělala, je, že „byla v písemném kontaktu s některými československými politiky, kteří už byli v exilu. Ale víceméně jen podávali informace, co tam dělají. Nebyla to instruktáž, co mají dělat. Taky prováděla konzultace s politiky bývalých nekomunistických stran. Ty ale byly zaměřené na – z dnešního pohledu naivní – představu, podle které komunisté, možná pod tlakem mezinárodní veřejnosti, budou muset vyhlásit (nové) svobodné volby,“ dodává Oldřich Tůma na Plusu. 

Celý rozhovor Renaty Kropáčkové si poslechněte v audiu.