Hrabeme se v bahně rybníka Broumar u Opočna. Je to strašně zajímavý výzkum, říká archeoložka Beková

Jaké archeologické nálezy se nám právě z tohoto období dochovaly?
Něco se v našem kraji našlo, já si dovolím mluvit jen za okres Rychnov nad Kněžnou, protože to je území, které poměrně podrobně znám. 9. století je svým způsobem takovým nástupem většího osídlení u nás, protože víme, že po zlomu letopočtu sem přicházejí Germáni. A pak přichází doba stěhování národů, kdy je to období vojenských střetů a nejistot.

Toužila jsem dělat středoamerickou archeologii, ale se střízlivýma očima jsem se rozhodla pro archeologii našich zemí.
Martina Beková, archeoložka

A třeba zrovna náš region je až na čestné výjimky téměř vyprázdněný. Nepochybně to souvisí s tím, že došlo vzhledem k opravdu velmi nejisté situaci ke značnému úbytku obyvatelstva. Ne, že by se stěhovali někam za lepším. A postupně sem pronikají nepochybně Slovani. Ale u nás je nástup toho osídlení až v 9. století, což svědčí o tom, že jsme okrajový region.

Ostatní, centrální oblasti, už byly nějakým způsobem nasyceny, a to osídlení jde i do oblastí, které byly třeba zemědělsky méně výhodné.

Skutečně se z 9. století, z období Velké Moravy, nějaká sídliště dochovala i na Rychnovsku?

Čtěte také

Martina Beková: Při nádherném nálezu bronzového, 3000 let starého meče, jsem málem omdlela

Máme jich pár, my tomu říkáme sídelní komora. Je to takový určitý ostrůvek, kde se rozvíjí osídlení. Máme to kolem Doudleb a potom na Opočensku. To jsou asi takové největší sídelní komory. Málo je potom na spojnici, která kopíruje dnešní severojižní spojení mezi Brnem a Náchodem, když to řeknu jednoduše.

A kromě toho, protože dnes musíme prostě jít s duchem doby, s tím, co se děje, musíme řešit detektorové nálezy, protože se, snažíme uchopit nějak spolupráci a právě od našich spolupracovníků máme několik nákončích, která se používala právě na Velké Moravě. Nákončí, to je takový zdobný kousek opasku.

Co je teď aktuálně takovým největším nálezem na Rychnovsku?

Čtěte také

Co to znamená, když archeologové pasou bagr? Skrytá ornice je pro nás jako otevřená kniha

Teď se hrabeme v rybničním bahně. Rekonstruuje se totiž poměrně zásadním způsobem rybník Broumar u Opočna a máme tady opravdu nádherně zachované dřevěné konstrukce, které chránily tu hráz. Takže tam se nám podařilo vypreparovat spoustu dřevěných konstrukcí. A tam se nám skrývá možnost poměrně velice dobrého datování tzv. dendrochronologií.

Dá se zjistit, kdy byl který strom skutečně poražen, v podstatě na roky. Na to se těším, protože výsledky ještě nemáme. A našli jsme také nějaký vývoj toho rybníka, původně byl podstatně jinak umístěný, hráz, dnešní hráz je posunutá a je postavena na starém rybníku. A to je také vlastně důvod dnešní rekonstrukce, jen jsme to na začátku nevěděli.

Čtěte také

Šňůráci si mě našli, kulturu se šňůrovou keramikou úplně miluju, směje se archeoložka Martina Beková

Hráz zkrátka sákne, protože pod ní je staré rybniční bahno. Musím říct, že tento výzkum je strašně zajímavý, protože dřevěné konstrukce v našich zemích jsou trošku problém. A nám se tady takto krásně zachovalou třeba ve východních Čechách vůbec ještě nepodařilo nikdy najít.

Dalo by se tedy říct, že právě opočenská oblast je bohatá na nálezy?
Určitě. Už před delší dobou jsme tam zkoumali Kosmou uváděné Hradiště Opočno, k němuž se váže první písemná zmínka v našem regionu. A loni jsme tam pracovali na obchvatu, který odklání dopravu z Opočna. A podařilo se nám tam najít krásně zachovalou část germánský osady, což je u nás bomba.

Máme tam několik polozahloubených domů, kolem toho různé kulové konstrukce, asi jsou to takové drobné statky. A zase tam máme obětiště.

Jak vy jste se k práci archeologa dostala? Byl to váš dětský sen, nebo vás tam spíše život náhodou zavál?

Lucie Eisenreichová a Martina Beková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Je to opravdu dávná záležitost. Ještě když jsem neuměla psát, tak jsem si obkreslovala reprodukce egyptských maleb z hrobů a už od nějaké druhé třídy jsem si četla staré mytologie. Záhy se to překlopilo v to, že mě úplně nejvíce, přiznám se, zaujal prostor střední Ameriky. Strašně jsem toužila dělat středoamerickou archeologii.

Ale byla jsem z toho velice rychle vyléčená, protože jsem netoužila vstoupit do komunistické strany. A kdybych tak neučinila, tak bych se prostě nikdy v životě ven nedostala. Tak jsem usoudila, že tuhle exotiku opustím a když jsem na to pohlédla střízlivýma očima ve třetím ročníku na gymnáziu, tak jsem se rozhodla pro archeologii, která se zabývá našimi zeměmi.

Celý rozhovor s archeoložkou Martinou Bekovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.