Hrál malého Amadea ve filmu Miloše Formana, dnes je uznávaným klavíristou

7. květen 2020

K interpretaci svých děl si ho zvou světoví skladatelé, k výuce talentů i akademie z druhého konce zeměkoule. S klavírem ale Miroslav Sekera začínal doma v Čechách a o prázdninách trénoval na Jihočeských klavírních kurzech.

Když bylo Miroslavu Sekerovi asi sedm let, zahrál si malého Mozarta ve filmu Miloše Formana Amadeus. „Je jasné, že patnáct vteřin v takovém slavném oscarovém filmu, to se s člověkem potáhne celý život,“ směje se.

Na natáčení si pamatuje dodnes. „Samozřejmě jsem to vnímal pohledem malého chlapce, který si vůbec neuvědomuje, že spolupracuje s tak skvělými lidmi, jako byl právě Miloš Forman. Pro mě bylo nejsilnějším zážitkem to, že mě vozil taxík na kostymérské zkoušky,“ vzpomíná.

Filmaři si tehdy Miroslava Sekeru vybrali proto, že už jako malý kluk uměl stejně jako Mozart hrát na klavír i housle. „Na oba nástroje jsem hrál od tří let, ale před přijímacími zkouškami na konzervatoř jsem se definitivně rozhodl pro klavír. Byl pro mě v tu dobu zajímavější, harmoničtější i samostatnější,“ říká.

Po konzervatoři vystudoval ještě hudební akademii a stal se vítězem mnoha mezinárodních soutěží. K jeho hudebnímu vzdělávání patřily i Jihočeské klavírní kurzy, které se konaly v Písku a dnes mají tradici v Blatné.

Čtěte také

„To bylo krásné období. Pro mě to bylo několik let pravidelných účastí na kurzech, které založila moje první pedagožka, Zdena Janžurová. Šlo o to, že tam mladý člověk nacvičil nový repertoár, ale bylo to také setkání s vrstevníky, kamarády, hrál se i fotbal, tenis a bylo to příjemné,“ vypráví.

Jako dítě cvičil Miroslav Sekera mnoho hodin denně, dnes je podle něj situace poněkud jiná. „Teď, když má člověk řadu povinností, toho času tolik není a také zjistí, že kvantita není tak důležitá. Zásadní je za daný úsek zvládnout mnoho práce a rozhodující je kvalita,“ komentuje.

Největší radost pak asi jako každý umělec zažívá na pódiu. „Před vstupem na jeviště mají asi všichni trému, ale v momentě, kdy vstoupíte do sálu a cítíte energii z obecenstva, na všechno zapomenete a chcete předat to nejkrásnější, co v těch skladbách je,“ uzavírá.

Spustit audio

Související