I kdybych neposlouchala žádnou hudbu, určitě v sobě něco najdu, říká písničkářka Beata Bocek
Beata Bocek si sama píše texty, skladby, melodie a sama si je produkuje. „Ale občas k sobě pustím muzikanty, aby zahráli to, co slyším.“ Zdůrazňuje, že je šťastná, že může tvořit a hrát.
Vystupuje s kytarou, zvládla akordeon, ukulele, koncovku a poslední tři roky pracuje s loop stationem, na kterém si nahrává hlasové stopy a vrství si je podle svých představ a hlasové fantazie. „Zpívám sama se sebou a tvořím si vlastní sborové písně,“ vysvětluje písničkářka od Českého Těšína.
Jazyk číslo jedna je pro Beatu Bocek slezské nářečí, tzv. „po naszymu“. Říká, že polština pro ni byla vždycky zvukomalebný jazyk a čeština spíš bicí. Řadu koncertů odehrála i v Polsku, se svou autorskou tvorbou uspěla i v řadě soutěží.
Učí se psát písničky ve švédštině, protože s přítelem a malým synem žije v městečku Sigtuna nedaleko Stockholmu. Ráda by se dala dohromady s muzikanty, kteří dělají tradiční hudbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
