I Vídeň má svou ošklivou tvář. A prohlédnout si ji není od věci

Do Vídně se jezdí kvůli minulosti, památkám a idylické atmosféře monarchie. Nebylo by rouhání říct nahlas, že to jsou všechno klišé a že Vídeň umí být i ošklivá? Jeden Brit si po pár letech v Rakousku troufnul a jeho procházky po městě se proslavily. Ukazuje lidem architektonické omyly a přitom vypráví, jak se v metropoli bydlí dnes. Kromě minulosti by prý Vídeň měla víc propagovat svoji současnost.

Eugen Quinn je Brit, který ale už dlouho žije v jednom z nejdražších vídeňských okrsků. Za manželku má Rakušanku. Ví, že ve všé té barokní kráse až kýči, který ve Vídni průvodci většinou turistům ukazují, se ukrývají i architektonicky opravdu ošklivé budovy.

Čtěte také

Uvidíte opravdu jen to nejhorší

Dostat se na seznam míst, která představuje jeho agentura Space and Place, není vůbec jednoduché. Budova musí být opravdu ošklivá, aby ji zařadil do svého itineráře.

První, kterou skupince zájemců ukazuje, je obrovská věž, takzvaný Flakturm stojící uprostřed barokní zahrady a tyčící se do výšky několik desítek metrů. Věž postavili během druhé světové války nacisté jako součást protiletecké obrany města.

Po cestě míjíme opravdu bizarní kousky. Třeba dům s halucinogenní fasádou, po níž je jakoby rozsypaná zvláštní mozaika. Anebo naprosto příšernou budovu maďarského kulturního institutu. Účastníci prohlídky se shodují, že vypadá jako pizzerie.

Eugene Quinn si na sestavení itineráře prohlídky dává záležet

Do prvního vídeňského obvodu, tedy do samého historického centra města, se dnes prý rozhodně nepodíváme. Krása totiž může časem začít nudit, ale ošklivost nikdy.

Prohlídka, která otevírá oči

A přesně z tohoto důvodu přišla na prohlídku i Vídeňačka Daniela: „Člověk nezná každou uličku ve městě, na to je Vídeň moc velká. Sama pracuju v agentuře, která pomáhá rozvíjet veřejný prostor. Tahle prohlídka mně samotné otevírá oči, kde to vlastně žiju, a navíc je náš průvodce děsně zábavný.“

Čtěte také

Mám z Vídně už dlouho úplně stejný dojem jako Eugen. Mám ji rád, mám rád i její načančané habsburské stavby, a přesto rád chodím i jinou cestou. Líbí se mi dostatek dětských hřišť v obytných čtvrtích, líbí se mi pestrá pouliční kuchyně i stovky projektů na integraci přistěhovalců. Líbí se mi, že se zdejší radnice často ptá lidí na jejich názor.

Tohle všechno totiž dělá z Vídně podle všech dostupných žebříčků jedno z nejlepších měst na světě. Sachr se šlehačkou, káva a valčík, to jsou vlastně jenom takové kulisy.

Zájem o prohlídky ošklivé architektury ve Vídni mají turisté i samotní Vídeňané
autor: Vojtěch Berger
Spustit audio

Související