Indie je časovaná bomba. Chybí testy na koronavirus, mizí pracovní místa a lidé upadají do chudoby
1,3 miliardy obyvatel bude v karanténě do 3. května. Zdravotníci hledají v ulicích lidi, kteří mají příznaky a měli by být testováni na koronavirus. Hromadné ztráty pracovních míst a zrušená doprava donutily celé rodiny, aby domů putovaly pěšky.
V sedmé největší zemi světa zkouší zachytit nakažené lidi obrovská sledovací síť tzv. Integrovaného programu sledování nemocí. Tisíce zdravotníků rozptýlených po celé zemi se snaží vyhledávat jednotlivce, kteří vykazují symptomy Covid-19. V některých oblastech chodí sociální pracovníci dům od domu. Poté pátrají po osobách, se kterými se nakažení setkali.
Zdravotníkům se daří denně monitorovat tisíce lidí a v ohniscích nákazy dbají na to, aby lidé nikam nevycházeli. Testováni jsou pouze lidé, kteří viditelně vykazují příznaky nemoci. Nakažení musejí do izolačních jednotek nebo nemocnic, ty se narychlo budují také z dvaceti tisíců vagonů starých vlaků.
Indickým epidemiologům je jasné, že takové monitorování populace nestačí. V současné situaci se ale snaží šíření viru alespoň zpomalit, a pro zemi tak získat čas navíc, aby stihla připravit oslabené zdravotnictví.
Doposud se podařilo identifikovat více než 4 000 případů nákazy, Indie ovšem má jednu z nejnižších úrovní testování vůbec. „Pokud nebude testováno co nejvíc lidí, infekci se nepodaří zastavit,“ prohlásila ve vědeckém časopisu Nature indická epidemioložka Gagandeep Kang.
„Virus tu s námi bude ještě dlouho,“ řekl indický epidemiolog Jayprakash Muliyil „Jakmile zrušíme nařízení, bude se scénář, který proběhl v jiných zemích, opakovat i v Indii. V tu chvíli musíme být připraveni na nárůst počtu nakažených a musíme být schopni se o ně postarat.“
Pěšky do chudoby
Karanténa byla v Indii vyhlášena ze dne na den a situace se pro spoustu lidí stala obrovským problémem. Zrušení velké části spojů i jindy přetížené indické dopravy pro ně znamená, že se nemají jak dostat domů z míst, ve kterých pracují. Tisíce lidí se proto vydaly na stovky kilometrů dlouhé cesty pěšky. Živitelé celých rodin byli ze dne na den vyhozeni z práce, na cestu se tak museli vydat i s rodinami.
Spousta Indů se obává, že dřív, než se stihnout nakazit virem, zemřou hlady. Kvůli nařízené karanténě totiž nemohou uživit sebe i rodinu.