Ivan Hoffman: Konec známkování
Ministerstvo školství se chystá plošně zrušit známkování žáků prvních až třetích tříd. Stresem ze známek by už měli trpět pouze malí nešťastníci ve školním roce 2025/26, pak už známky nahradí kriteriální hodnocení.
Jelikož si je ministerstvo vědomo, že si většina občanů konec známkování nepřeje (v některých anketách jsou uvědomělí pouze dva lidé z deseti), bude třeba kromě převýchovy učitelů, přeškolit i dospělce, poškozené v minulosti stresem ze známkování.
Čtěte také
Pokud ovšem experti s osvětou neuspějí, nic se nestane. Stát běžně většinový názor občanů ignoruje, neboť ví lépe než občané, co je pro ně dobré.
Pokud vědci zjistili, že známkování je stresující, pravděpodobně měli na mysli stres ze známek špatných, protože například jedničky prakticky nestresují.
A pokud chtěli školní myslitelé zabránit tomu, že se žáci mezi sebou porovnávají, nestačilo by pohlížet na známky jako na citlivé osobní údaje a známkovat školáky v utajeném režimu? Tím by vedle stresu odpadla i nezdravá soutěživost.
Umělá inteligence
Čtěte také
S koncem známkování hrozí, že oč méně budou stresovány děti, o to větší stres čeká učitele. Kriteriální hodnocení jim dá pořádně zabrat. Pokud jim tedy v budoucnu nepomůže umělá inteligence, která kriteriální hodnocení nevypracuje za ně, podobně jako dnes již umí vypracovat bakalářskou práci za studenta.
Možná by se i ministerští úředníci, usilující o pohodu malých školáků, měli obávat budoucnosti, kdy se umělá inteligence obejde bez nich. A protože umělé inteligenci do hlavy nevidíme, nelze vyloučit, že tato místo kriteriálního hodnocení školáků vyvine daleko praktičtější systém, jak vyhodnocovat úroveň vzdělání žáků tak, aby to bylo jednoduché pro učitele, srozumitelné pro rodiče a výchovné pro děti.
Možná nás umělá inteligence překvapí a přijde s nápadem odstupňovat dosaženou úroveň žáků na škále výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný a nedostatečný. A pro zjednodušení přidělit těmto charakteristikám čísla od jedné do pěti. Těm by se pak mohlo říkat třeba známky.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
